díkuvzdání neboli thanksgiving

Tento článek bych s dovolením začala trochou teorie:
Takže díkuvzdání se začalo slavit v Americe z toho důvodu, že když sem přijeli evropani, hodně jich umřelo, nikdo tu nebyl a oni museli začít stavět domy, města, udělat nějaký pole a začít pěstovat obilí a kukuřici, a ze všeho nejdřív se museli uzdravit (což se jim pozoruhodně nedařilo) a taky něco jíst. No pak byla zima, zase jich hromada umřela a tak... No a pak jim ale pomohli indiáni, jako s pěstovánim kukuřice a tak... a proto se teda slaví díkuvzdání, jakože děkujou za pomoc a tak něco... Nevim nic moc kde se vzali ty symbolický jídla, snad jen kromě krocana, a ten to byl prostě proto, že jich v tý době tady běhalo uplně mega, tak byli snadný k získání. Jinak teda slaví se to vždycky čtvrtej čtvrtek v listopadu, a pak nastává černej pátek, ale o tom až za chvíli.

To jen tak na úvod. My jsme se rozhodli ulejt se ve středu ze školy (protože volno začíná bohužel až ve čtvrtek) a odjet brzo ráno někam hodně hodně daleko. My znamená všichni kromě Joela. Možná si říkáte "ta se má, nemusela ve středu do školy...", ale já se zase tak moc neradovala. A kdo by se taky radoval s vědomím, že ho čeká vstávání v 5 ráno a 7 hodin strávených v autě... ale nebylo na výběr. Tak jsme se sbalili a jelo se. Z cesty si toho moc nepamatuju, ještě aby. Spala jsem jak zabitá :D. Asitak v polovině cesty jsme zastavili a dali si snídani. Mě nebylo moc dobře, sem poněkud... hmm... nastydlá, dá se říct, takže plnej nos, mluvit nemůžu, hlava bolí a i teplotu sem trochu měla, a samozřejmě já blbka sem nechala veškerou meducínu v Pittsburghu. Takže snídaně nebyla, s radostí sem si ale pochutnala na horký čokoládě. Pak jsme ještě nakoukly do knihkupectví, nasedly do auta a jely dál. Do našeho cíle sme úspěšně dorazily kolem 1 odpoledne. Teda abych to upřesnila, naším cílem byl dům johnstonovic prababičky. Teda to vám povim tenhle story, to je fakt dobrý:

Jí, jakože tý prababičce, je 92 let. Chodí, mluví, vaří, dělá všecko možný, a až na to že moc dobře nevidí a neslyší je zdravá jako řípa. Nevim kolik let zpátky jí umřel manžel, ale každopádně před 2 rokama se znova zamilovala lol, tak tam žije zvesela se strejcem Joem a oběma jim je 92, a sou naprosto v pohodě.

No a to by bylo. Předem uporzorňuju, že za těch pár dní sem potkala asi milion lidí nad devadesát co si žijou v pohodě sami... anyway. Tak sme se jim tam nakýblovali, dali si jídlo, pokecali, a večer tam nechali Rachel a odjeli do hotelu. Ještě předtim jsme ale zajeli navštívit tetu Rosie, který je 96 a háčkuje bez brejlí, nikdy nechodila do školy a krásně maluje. To jen tak mimochodem. A pak jsme teda byly v tom hotelu, přespaly, a ráno zase odjely zpátky k grandmi. Příprava na thanksgiving dinner se nás moc netýkala, jediný co nám dali udělat byl složit ubrousky, a protože to byla celkem zábava, nechali to mě a nikdo jinej nic nedělal. Pak už sme se jen převlíkli do "slušnýho oblečení" lol, přišlo dalších kdovíkolik lidí a kolem půl třetí sme se pustili do jídla. No teda krocan chutná jako hodně suchý kuře. To je tak všechno co vám k tomu můžu říct. asitak kolem sedmý sme se konečně rozešli, a pak sme plánovali program na černej pátek. To byl, to vám povim, hodně hodně dlouhej den. To bylo nejspíš tim, že sme vstávali ve 4 ráno... kvůli "black friday shoping". Je totiž už tradicí, že v pátek po thanksgivingu sou všude megaslevy, akce apod.. a všechno to začíná tak kolem 4 nebo 5 ráno. A takovou zkušenost sem si nemohla nechat ujít. To víte, nacpaný obchody američanama, fronty až ven z obchoďáku, to je zážitek. Rachel si nic nekoupila, protože se večer předtim pohádala s Alicí a ta řekla, že jí nedá peníze... teda nakonec se usmířily v posledním obchodě, kde si koupila lak na nehty a ponožky. Supr. Hannah si koupila mikinu hned v prvním obchodu, to jí stačilo a pak začala kňourat že je unavená, bolej jí nohy a kdy už pudem. Já si koupila 3 trička. Chtěla sem ještě nějaký DVD, ale nemohla sem se rozhodnout jaký, tak sem si nekoupila žádný. Stejně můžu skoro všechno sledovat na http://www.watch-movies.net/. A pak sme jely pro grandmi a vzaly ji na snídani do restaurace. Zbytek dne vám popíšu jen ve zkratce, protože to by bylo trochu nekonečný. Takže pak přišla na řadu návštěva tety Lucy, to sme málem umřely nudou, pak grandmi chtěla do banky a do "dolar store", kde ale byly takový fronty že se na to vykašlala. Další přišel na řadu walmart, kde se pokusila sehnat boty, neúspěšně. Pak sme jeli navštívit starý jeptišky, což sou snad nejmilejší babičky na světě, dali sme si s nima oběd (to byly asi 2 odpoledne), poseděly pokecaly... No pak následoval další pokus o získání bot pro grandmi, tentokrát v K-martu, kde teda úspěšná byla, a dokonce dostala 2 za cenu 1 lol lol... no potom už sme fakt spaly, tak sme jeli zpátky, schruply si, jen Hannah a Alice jely někam do dalšího obchodu, protože Hannah jede v lednu nebo kdy do Washingtonu, když udělaj Obamu prezidentem... tak potřebuje novou sukni. A Alice pak jela ještě někam jinam, kdo ví. No pak byla zase další večeře a spaní v hotelu. V sobotu sme plánovaly odjet, což se nám povedlo kolem 1 odpoledne. Dalších 7 hodin cesty.

Výsledek: celkem pohodový volno, jen sem furt nemocná a unavená. Taky sme si vyjasnili několik věcí... a dneska by měla přijít Peg, protože možná (pravděpodobnost tak 70% nožná víc) budu měnit hostfamily. Tak vám pak dám vědět jak to dopadlo, nebojte.

PS: mám vás moc ráda. Ondro všechno nejlepší k svátku, stejně tak Ondrášku ty můj malej šmudlo. Blanko taky všechno nejlepší. Báro taky všechno nejlepší. Alice všechno nejlepší k narozeninám, ale ty tomu asi stejně nerozumíš co... a to je asi všechno. Mějte se kráásně a písněte lidičky moje... papaa :o)

Tak konečně zase jednou...

Tak se konečně sešla chvíle kdy mám čas s chvílí kdy mám náladu a energii na psaní, a tudíž jsem zasedla za stůl (lol kecám, sedim na koberci s noťasem na klíně...) a pustila se do toho.

Netuším, jak moc máte přehled o tom, co se dělo v posledních dnech... tak bych začala minulým víkendem. V sobotu byl CIEE Pittsburgh Group Student Meeting, což byla polovinu času naprosto nehorázná sranda, protože jsme s Terkou a Adamem kravili s bowlingovýma koulema, ale polovinu času jsem byla tak naštvaná že sem myslela že někoho postřelim... že jo Tobi... No ten mě opravdu tak naštval, že mě i bolela hlava a jakmile sem přišla domů, šla sem spát. Naštěstí sem našla cestu jak si to s nim (nebo s jeho egem?) vyříkat. To jse udělala a už mám klid. Co sem dělala v neděli, to naprosto netušim. Jo momentík... myslim že sem se šla projít s Peg, koordinátorkou. Ne že bychom se neviděly den před tim lol :o) ale asi mě tak moc miluje že mě musela vidět znova. Anyway. Pak bylo pondělí... a úterý... naprosto si nevzpomínám co se ty dny dělo, asi nic moc, jen jsme měli hodně úkolů tak sem vám nemohla napsat. No třeba si ještě časem vzpomenu a pak vám to mileráda povim. No každopádně pak přišla středa, jupí jupí, to jsem šla ke kamarádce Alysse, která má štěňáááátka! Teda lépe řečeno její pes lol... Tak jsme šťeňátkovaly skoro celý odpoledne a pak jsme šly do Forest Hills na Light Up Night... teda je mi líto že jsme nepočkaly až na dnešek a nešly do Swissvale nebo do centra, prej to tam je větší a lepší... ale i tak to bylo výýborný, dostaly sme spoustu jídla zadarmo a i jiný věci, třeba já dostala malej míč na americkejc fotbal a Alyssa flašku na pití, pak třeba propisky nebo omalovánky a tak... a byla celkem zima tak i horká čokoláda byla a tak... Jo pardon málem sem vám zapoměla vysvětlit co to vlastně je :D takže to je vlastně něco jako začátek vánoční výzdoby, rozsvěcej se stromečky, všude choděj Santa Clausové a v obchodech někde dostáváte zadarmo cookies, jinde sušenky, jinde dostanete buřta a jinde třeba tu horkou čokoládu, candy nebo zeleninku. Prostě bříška jsem měli nacpaný k prasknutí. Pak jsme šli (to jsem neřekla, ale ve výsledku nás bylo asi 8, znala jsem kromě asi 1 kluka všechny) do jednoho obhodu kde měli tak nějak od všeho něco, a protože jsem si opravdu chtěla něco koupit, strávila jsem několik dlouhých minut chováním jedný mega krásný plyšový želvy (teda želva, to je silný slovo, bylo to něco z pokémonů a na hlavě to mělo lííístečky! Omg cute lol)... nakonec jsem se ale přemluvila (a Alyssa mi to věru ani trošku neusnadňovala když na mě tou "želvou" dělala smutný oči a opakovala "kup si mě, kup si mě, nemám kde bydlet, já ubohá... budem spolu šťastný až do smrti, kup si mě, kup si mě") a koupila si namísto toho sluchátka, který už sem potřeboala jako sůl. No a pak jsme už jen chvíli seděly v Taco Bellu a pak se jelo dom. Ve čtvrtek byly zase jednou skautky, jupí jupí, málem sem umřela nudou. Nebo únavou, nevim. Naštěstí jen málem, a tak jsem přežila i dnešek a zase tu máme vííkend! Juchůů. Teda... zejtra budu muset jít s Joelem a Rachel na nějakou párty lidí co jsem v životě neviděla a největší problém bude asi najít něco na sebe, protože šaty opravdu nevedu. No snad mi Rachel helpne. Hannah ani Alice tu tenhle víkend nejsou, jsou na nějakým girlscout-boyscout kempu, tak se v duchu trošku raduju že tam nejsem s nima, vzhledem k 3 inch sněhu lol :D Jo a ještě ve čtvrtek nebo kdy bylo poránu testování - 4sights PSSA test. Výborný. Hlavně proto, že test trval asitak 2 hodiny nebo vlastně víc, a když skončil tak jsme zase pěkně začali vyučování od první hodiny... teda všechny byly kratší a domů jsme se dostali ve stejnou dobu jako normálně, ale ten den vám pak prostě přijde naprosto nekonečnej. A to je z novinek asi všechno. Zejtra má Eric koncert a v neděli Adam, ani na jeden nejdu, škoda škoda, ale nevadí. Adam stejně nedělá hudbu ale "rambajs" a Eric... no je to jeho úúplně první koncert, sólovej projekt, tak mu všichni držme palce lol, myslim že nám stejně pěkně dopodrovna poví jaký to bylo. Můj černej bratránek :o)... whatever. Jednou vám tuhle historku povim. To je snad asi už konečně všecko co se posledních dnech událo. tak zase jednou jedno dokonalý videjko pro vás, umírám u něj smíchy, tak si ho užijte :D

mám vás ráda, mějte se famfárově a papaaaaa

sry

hey lidi fakt se omlouvám že vám sem moc nepíšu není čas, dneska sem byla na light up night a u kejmošky Alyssy a prostě furt je co dělat, tak snad zejtra nebo v pátek se najde chvilka a zase vám splodim nějakou tu slohovku ok? Tak doufám že se nezlobíte, mám vás pořád stejně ráda a možná eště víc, vlastně vás miluju, tak se mějte a papaa...

Planner

Tak tady ty slíbené větičky z mého školního diáře, který obdrželi všichni ve Woodie High, ale asitak polovina lidí už ho ztratila :o) Hlášky slavných lidí - je to jen výběr těch lepších, protože jich tam je opravdu mega, a ty co mám nejradši sem vám zaoranžověla lol :o) A ten zbytek co je v tom planneru možná jindy, protože s tím neplánuji strávit mládí. Pro vás všechno, ale tohle by vám teoreticky mělo bohatě stačit.

• I think it's always best to be who you are. Halle Berry
• Keep working hard and you can get anything you want. Aaliyah
• It is better to look ahead and prepare than to look back and regret. Jackie Joyner-Kersee
• If you board the wrong train, it is no use to running along the corridor in the other direction. Dietrich Bonhoeffer
• You have so much power to bring awareness, preention and change. Ashley Judd
• I never want to do the same thing twice. I like suprises. Audrey Tautou
• Experience is the past tense of experiment. Gregory Alan Elliott
• Your regrets aren't what you did, bu what you didn't do. So I take every opportunity. Cameron Diaz
• When the power of love overcomes the love of power, the world will know peace. Jimi Hendrix
• Mom always tells me to celebrate everyone's uniqueness. I like the way that sounds. Hilary Duff
• You demand respect and you'll get it. First of all, you give respect. Mary J. Blige
• To be one, to be united is a great thing. But to respect the right to be different is maybe even greater. Bono
• A hero is someone who understands the responsibility that comes with his freedom. Bob Dylan
• Dreams are extremly important. You can't do it unless you imagine it. George Lucas
• The roughest roads often lead to the top. Christina Aguilera
• You get what you give. What you put into things is what you get out of them. Jennifer Lopez
• Don't blindly follow any leader. Marguerite Young
• What keeps me going is goals. Muhammad Ali
• If you have nothing in your life but a good friend, you're rich. Michelle Kwan
• Take responsibility for yourself, because no one's going to take responsibility for you. Tyra Banks
• Focus more on you desire than on your doubt, and the dream will take care of itself. Marcia Weider
• Really try to follow what it is that you want to do and what your heart is telling you to do. Jennifer Aniston
• No matter how good you get you can always get better and that's the exciting part. Tiger Woods
• ...I have spent many, many hours... working for my one moment in time. Serena Williams
• The value of achievement lies in the achieving. Albert Einstein
• It is our choices that show what we truly are, far more than our abilities. J. K. Rowling
• The simple fact of paying attentioncan take you a long way. Keanu Reeves
• ...In the end, some of your greatest pains become your greatest strenghts. Gregory Alan Elliott
• If you love something, give it 100 % and work your hardest at it, but make sure you're loving it. Ian Crocker
• Lead, follow, or get out of the way! General George S. Patton
• Winning is not everything, but wanting to win is. Vince Lombardi
• Courage is not the absence of fear but the judgement that something is more important than fear. Meg Cabot
• I try to believe like a believed when I was five... when your heart tells you everything you need to know. Lucy Liu
• Try not. Do, or do not. There's no try. Yoda
• I don't love studying. I hate studying. I like learning. Learning is beautiful. Natalie Portman
• You must be the change you wish to see in the world. Mahatma Gandhi

A co je nového? Je toho celkem dost. V úterý jsem se byla podívat na Waynesburg university, což bylo opravdu zajímavý, moc moc, jen by to bylo možná trochu zajímavější kdyby to nebyla hodina cesty a tudíž kdybych tam nestrávila celej den. Kvůli děma hodinám matiky a jedný přednášce o životním prostředí?? No teda nevim... Pak taky připadám si tu v tý mý škole trochu divně, ale tak divně, že bych to každýmu přála. Důvody: Zaprvé, Mr. Mehalik prohlásil, že to moje zátiší je opravdu nádherný a že se na něj přišly podívat i některý další učitelky výtvarky (např. Ms. Amick, kterou jsem měla na výtvarku než mi změnili rozrh, Ms. Hutterer, to je ta podivínka, co ji mám na keramiku... a další) a moc ho chválily. Zadruhý, angličtinářka mě chce poslat do Advanced English. Pro ty, co to nepobrali: Jsem lepší angličtině než celá naše anglická třída. A to upozorňuju, všichni jsou poctivý američani. No bránim se seč můžu (další změny rozvrhu už bych asi nepřežila) ale očividně nemám moc na výběr. Tak uvidíme, jak tohle dopadne. Stejně tak Mr. Flanders mi chtěl UŽ ZASE změnit matiku, zpátky kde jsem byla, do tý nejlepší z nich. Tomu sem ale rázně řekla, že "nic nebude, zůstanu kde sem" :o) Uf. Ten to aspoň formuloval jako nabídku. Ms. Seman mi prostě řekla: zejtra nemáš study hall, přijdu si pro tebe a pudeš na hodinu nějakýho kohosi... No díky moc..

A to je tak všechno. Mám vás ráda. Napište mi a choďte sem. Mějte se krásně. Papaa

pozdravuje Vendelín

Diky

Ahojky lidickove, zase jsem na americkym pocitaci, tak prominte za ty chybejici hacky a carky a prehazeny z a y... Delam co muzu, ale co se da delat lol :o) Jen sem chtela rict, ze jsem nasla ten clanek ve kterym je na konci poznamka o pridanym pocitadle - je to 29. srpna 2008. A myslim ze sem to pridala jeste par dni pred tim. Tak vam chci vsem moc a moc podekovat, ze od konce srpna uz mame skoro tisic navstev, sem vam moc moc moc vdecna lidicky ze to ctete, mam velikaanskou radost a diky diky diky :o) Chci abyste vedeli jak moc to pro me znamena. Jeste to neni tak davno co jsem psala do vetru a jedinou navstevnost jsme tvorily ja a Kvaska (stejne jako na jejim blogu, kde doufam ze uz je na tom taky lip - pokud ne tak lidi to si od ni taky prectete, je fakt dobra, pobavite se a to vsechno... marthynna.blogspot.com, mam to v oblibenejch, a byla to prave ona ktera me pretahla z blog.cz na blogspot.com, diiky za tebe holka je to cely tvoje vina lol :o))... Kde sou ty casy, tak lidi znova rikam sem vam neskonale vdecna za ty dlouhy chvile co travite ctenim mejch dlouhejch clanku, sem vam vdecna za kazdej komentar, a jeste vic za to ze moc nekritizujete, protoze klidne muzete ;o) Tak jeste jednou tisicere diky za vas mili ctenari :-* :-* :-* :-* :-*

Přístup američanů k jejich budoucnosti

Tak jsem se zase jednou rozhodla vám napsat článek o životě ve Spojených Státech Amerických. Tentokrát jsem si za téma vybrala to, jak se mladí "amíci" připravují na svou budoucnost po škole. Abych pravdu řekla, tato část amerického života se mi velice líbí a až na malé detaily bych se ani trochu nezlobila, nebo možná i přímo radovala, kdyby tomu tak bylo i u nás v Česku.

Vzdělání

Co je podle mě pozitivum, lidé tu studují co chtějí. Ten výběr předmětů, to je něco, na čem nevidím snad nic špatného. Hlavně proto, že si tu můžete vybrat, co vás zajímá, a studovat to mnohem intenzivněji. Baví vás matematika a chemie vás naprosto nezajímá? Dejte si klidně 2 hodiny matematiky denně a žádnou chemii. Zajímá vás umění? Dejte si hudební hodiny, hodinu kreslení, keramiku, cokoli. A neplýtvejte časem nad biologií.

Vzhledem k tomu, že ve většině místních škol máte stejný rozvrh každý den, je více času na práci na projektech, více času na opakování, více času na zajímavosti. Sice se v public schools (kam mimochodem chodím i já, a není to nic, čím bych se mohla chlubit) učitelé přizpůsobují nejhoršímu žáku ve třídě, dělají to ale zábavně a tak, že se z toho i my "lepší" něco naučíme. Občas mívám pocit, že celý školský systém je tak nějak správně jiný. Tedy správně... už jen to, že na střední školy neskládáte přijímací zkoušky, trochu mění situaci. Znamená to totiž, že fráze "přizpůsobení nejhoršímu žákovi ve třídě" nabývá poněkud jiného rozměru, než kdybyste řekli totéž na našem českém gymnáziu. Z toho také nejspíš vyplývají všechna ta na hlavu padlá omezení, jako nenošení kapucí, batohů a jiné. Studenti si tu toho, že vůbec chodí na střední školu, váží podstatně méně, když se pro získání místa na škole nemusí ani trochu snažit, a tak jsou tu i rvačky a jiné záležitosti na denním pořádku. Proto ta větší kontrola.

No ale zpátky k té lepší stránce amerických high schools. Jak jsem již zmínila, připadá mi, že celý školský systém je tu správně jiný. Učitelé tu totiž učí. Někdo by mohl namítnout, že čeští učitelé dělají přesně totéž. Já ale, bohužel, musím oponovat - ne všichni. Mnozí vám prostě jen předhodí látku a "nauč se to". Jiní zase bez vysvětlení řeknou "zkus to" a pak, přestože se snažíte, seč vám síly stačí, neuslyšíte nic jiného než "tohle se mi nelíbí, tohle je špatně, tohle je špatně, tohle je taky špatně, takže za 4". Nevím jak vy, ale já opravdu nezastávám názor, že tohle je učení. Já bych to spíše nazvala shazování studentova sebevědomí nebo ulehčování si práce na úkor studentova volného času. Učitelé se nejspíš budou zlobit, je mi líto. Neříkejte ale, že lidé se nemají ve škole učit, ale si nabrat práci na doma. To bychom si nerozuměli.

Ber vážně vzdělání a zamysli se nad budoucností

To tu v Americe opravdu silně pociťuji, především kde jinde než ve škole. Když nakouknete do několika tříd na našem gymnáziu a speciálně se zaměříte na jejich výzdobu, nejspíš uvidíte pár výtvorů studentů a spousty plakátů informujících o nových filmech, hudebních skupinách a fotbalových klubech. To je něco, s čím se tu naprosto nesetkáte. Naopak jsou tu cedule a plakáty (a není jich málo) podporující studentovo zodpovědné smýšlení. Jako příklad bych uvedla "I am responsible for my own education", "You'll always miss 100% of the shots you don't take" a mnohé další. Je jich opravdu velká spousta. Taky se na dveřích skoro každé učebny setkáte s pěti P, cože je něco na styl jedenácti J Jana Voženílka (která si nepamatuji, snad odpustíte) nebo tří O (kdo jste nečetli Harryho Pottera - odhodlání, odvaha, opatrnost), nebo tří D (CIEE pravidla - no drinking, no driving, no drugs). No každopádně pět P je něco, s čím jsme strávili prvních několik dní školy ve všech předmětech, jsou to pravidla typu: "jsem připravený na hodinu a mám všechny pomůcky", "do třídy vcházím před zvoněním", ale také "jsem hrdý na sebe, svou práci a svou školu" (americký systém, o tom zase jindy).

Další věcí je planner. To je něco jako diář, kam si píšeme domácí úkoly, testy apod., a vzadu je hallway passport (to, co vám musí podepsat učitel, abyste se vůbec mohli pohybovat po škole při hodině). I v něm je spousta podporujících hesel, ale také zajímavosti, nebo hlášky celebrit (dejme tomu citáty). Plánuji jim věnovat příští článek, tak se těšte. Ale budou anglicky :o)

V planneru také nejdete něco, čemu se věnujeme hodně i na hodinách angličtiny a americké historie, a to jsou úvahy o tom, co chceme do budoucna dělat a co musíme udělat pro to, abychom toho dosáhli. Věřte nebo ne, je to skutečně zábava a taky něco, o čem se na našem gymnáziu, a předpokládám že i na většině jiných českých škol, z neznámého důvodu skoro vůbec nemluví. Tady máte tu specializovanou osobu, která s vámi tráví spoustu času hledáním vhodné vysoké školy, připavováním vás na ni a i jinou pomocí. V Česku je to tak nějak jinak - víš co chceš dělat? Tak se pro to snaž. Nevíš? Pech...

Speciální vzdělávací programy

To je další věc, se kterou se tu setkávám mnohem hojněji než v Česku. Tam vím, že něco takového existuje, a pár lidí toho možná i využívá, ale je to tak malé procento, že jsem o tom vlastně ani nikdy pořádně nepřemýšlela. Nemyslím o vyzkoušení takového programu, myslím dokonce jen o jeho existenci. Tady prostě dělají všechno pro spokojenost zákaznníka - studenta - se vzděláním. Jen v naší škole je kolem stovky studentů, kteří jsou vlastně i na jiné škole, pro ty je tu i speciální autobus, třeba v polovině vyučování opustí školu a jedou jinam. To jim umožňuje vyzkoušet věci, které jsou na naší, nebo naopak na jiné škole nedostupné. Já znám minimálně tři takové studenty osobně. Rachel (která vypadá jako kluk, chová se jako kluk a nejspíš si i myslí že je kluk), Eric (s tím mám tělocvik a je to moc fajne klučina) a Lora (u té je to extrémně zajímavé - má tři různá zaměstnání a chodí na jednu školu, jen dvakrát týdně přijede na naši školu dát si s námi poslední hodinu tělocvik :o) ale proč ne).

Jobs

Práce, no to je kapitola sama pro sebe. Tedy především podíváme-li se na mou věkovou skupinu. Je naprosto běžné, že tu lidé studující na středních školách mají 2, někdy až 3 různé práce. Nevím, jestli by se to dalo nazvat brigádou, ale dejme tomu. Denně po škole práce hodiny ve fast foodech, o víkendech babysitting a podobné. A to všechno v průměru za 5 dolarů za hodinu, což je tu považováno za malý plat. Myslím, že je hned několik důvodů, proč tomu tak není i u nás.

1. Studenti nemají čas. Mnozí jdou po škole hned domů, tam se učí, jdou spát a ráno zase do školy. Takhle celý rok. A pokud se tomuhle říká život, no to tedy potěš.... Znáte-li moje názory na studium, víte, že ho beru vážně a uvědomuji si jeho důležitost, ale všichni se zřejmě shodneme, že všeho moc škodí. A co potom, když studenti mají kroužky? Zájmové aktivity? Občas bývá dokonce problém vůbec prospět ve všech předmětech, o vyznamenání nemluvě. A práce, na tu prostě není čas.
2. Je vůbec tolik pracovních míst pro "mládež"? Když začíná léto a každý dělá plány na prázdniny, studenti obchází supermarkety a prohledávají internet, hledajíce brigádu. A s lítostí vám musím oznámit, že ne všichni pro sebe vůbec nějakou seženou.

A to je tak vše, co jsem vám chtěla povědět. Tedy není, ale to co jsem vám nepověděla, jsem zapoměla. Možná příště. Mám vás ráda. A prosím pište komentáře k tomuto článku: názory, kritiky, pochvaly (mno nwm lol)... co chcete. Jediné, co se zamítá a trestá (jak, to vymyslim), jsou rádoby vtipné komentáře. Jejich autorům doporučuji si utvořit vlastní blog, tam se můžete vyřádit. Tak se mějte famfárově lidičky :o) :o) papaaa

PS: Fando všechno nejlepší k narozeninám. Kvasko, ty víš ve který část jsem mluvila o šorsákovi viď? :o) tak ho přežij lol :o) a nezapomeň se optat na ty červnový vánoce. Zase si někdy zavoláme, pokud ti nebude vadit dalších několik minut mýho potrhlýho smíchu, jen proto, že mluvit do pc je komický. Mami, doufám, že už sis naplánovala příští odpočívací víkend tak jak jsem ti řekla. Zasloužíš si ho :o). Lidi přečtěte si Harryho Pottera. A jste to co jíte, tak dobrou chuť. papa a písněte mi

Jak se mi stýská po mé milované mamince.

Byla to vlastně náhoda, že osmistým návštěvníhem tohoto kousku internetu s mými žvásty se stala moje matička. A jak jsem slíbila, píšu článek na téma, které si vybrala - "Jak se mi stýská po mé milované mamince." Musím uznat, že jsem se ve svých odhadech na toto téma stoprocentně trefila, snad i doslova. Njn, známe se a svoje matky že... lol.

Tak máme téma a místo, kam o něm psát, dokonce máme i čas. Teď už potřebujeme jen nápad, což je naopak něco, co nám chybí. Bohužel. Jak se mi stýská po mé milované mamince. Vlastně to zní celkem komicky, když si to řeknete.. So what the hell should I write about it??? Tak mě tak napadá, že bych mohla napsat seznam věcí, po kterých se mi ani trochu nestýská, maminko, co ty na to? Ale ne. Jednou tě pozvu do čajovny nebo cukrárny a povim ti to :o) No každopádně jdu dolu ukrást pytlík čipsů a posvačit, piš mi maminko, a tady speciální písnička pro tebe:

PS: Za ten klip se omlouvám ale vim že máš bártu ráda tak snad si to užiješ. A doufám, že si to máš kde poslechnout lol :D mljt

the election

Stalo se to tak nahodou, ze sem se objevila na internetu ve skole. Spatna zprava je, ze tu nejdou hacky ani carky, ta dobra, ze vam muzu napsat o volbe prezidenta driv nez prijdu domu, coz je bezmala za 2 hodinky mno..... Tak kdo to jeste nevite, vyhral Barack Obama. Na americky historii sme koukali na jeho i McCainovu rec a bylo to fakt drama, skoro pulka tridy se nam tam rozbulela, bez ohledu na to pro koho byli. Fakt se to tu celkem dost resilo, lidi nosili pripinacky se jmenama kandidatu a i obleceni, a tak vubec vsechno... Nas US history ucitel nam dal peknej domaci ukol, pro ty kdo sou poctivy to znamenalo bejt vzhuru asitak do jedny rano, moc mile mno... Ja sem to vyresila tak, ze sem byla zla na Tobiho, kterej ode me uz opsal takovejch deset ruznejch ukolu, tak sem mu to trochu pripomela... A aspon jednou to za nas 2 delal nekdo jinej mno... Bylo to mimochodem vybarvovani mapy podle toho ve kterejch statech kdo vyhral... coz jak rikam u nekterejch statu bylo jasny az kolem 1 rano. Tak Tobi pekne vybarvil mapu, rano mi ji poctive odevzdal a ja s ni stravila ASE class = to je ta hodina jak na ni nic nedelame, taky sem poctive vybarvila vetsinu statu cervenou a modrou a bylo. Juchuuu... pardon. A to je tak vsechno co vam k tomu muzu rict. Teda popravde ja bych vam o tom vubec nepsala, ale tak spousta lidi si mysli, ze kdyz tady tak jakoze sem, ze bych asi jako mela mno... tak doufam ze sem aspon ty nenarocnz potesila, hotovo konec, priste se politice vyhnu. A co je dal novyho: Adam Dove je oficielne nejhezci kluk na skole, delala sem pruzkum mezi kamoskama... a jejich kamoskama a tak vubec, proste vetsina bilejch holek vam rekne ze je naprosto bozi. Takze pech mno...
No a co dal? Mam vas moc moc rada, Vendelinek taky, nesnasim anglickou a americkou klavesnici, a kdo si chcete psat na icq poanglicku no problem, vcera sem to zkousela s kvaskou a se stejskym a good. Taky chci rict ze mi je moc lito, ze jsou i takovy lidi co nectou moje clanky protoze vypadaj dlouhy, uz ted vim o dvou a dalsi podle me zapiraj... njn ale tak co mam delat no... A to je z novinek asi vsechno. Jo jeste tohle: rozbily se mi hodiny v pokoji. A to uz bude asi vazne vse. Presne za 9 minut jdu na telacek, jupi jupi, ale tak co mno... Jo a jeste dosly mi halloween candy, coz je smutny, protoze sem jich mela skoro plnou tasku a halloween byl ani ne pred 5 dnama. Njn, nikdo me nehlida :o] lol pardon. no nic, tak mi lidicky pisnete a omlouvam se za tenhle neceskej clanek o nicem. Je mi lito, mejte se a papaaaa

Neděle

Tak vám povim, co se stalo v neděli. Teda včera, ale to je jedno. To je to samý. Takže nejdřív sem vstala ráno, to se tak dělá. Hodila sem se do sprchy, trochu poklidila, však to znáte. V jedenáct sem vyrazila k Peg (a jako bvykle sem se při hledání jejího domu sekla o ulici, takže sem přišla pozdě) a s ní a se Sam jsme jeli na Slovak Heritage Festival. To byla celkem zábava, až na to že začínal v 1 a končil v 5, a my, protože jsme tam s Peg připravovaly ten náš stůl, jsme tam strávily celkem 5 a půl hodiny. Nebylo to špatný, i lidi byli v pohodě, zase jsem se viděla se svejma slovenskkejma kamarádama, Di konečně splnil svůj slib a napsal moje jméno v čínštině, je to fakt cool. Chtěla sem vám to vyfotit, ale napsal to tam malý že to asi nepude. No ale fakt husťárna :o) :o) No a pak sme se zase sbalili a jeli jsme dom. Tam jsem si jen hodila tašku a mikinu a ve třičtvrtě na 6 mě Alice hodila na Youth Group meeting. Tam nikdo nebyl, jen Steve, Chase a ten malej kluk jak si nepamatuju jeho méno. Pak přijela Jean (teda vlastně měla bych říkat Mrs. Bird) s tim že všichni sou na koncertu Adama Dove a jeho kapely (kdo to eště nevíte tak on je bubeník), že ona jede taky a že jestli chci, tak mě veme s sebou. Co si asi myslíte že sem jí na to řekla?? No tak sme jely. Vlastně hráli jen 20 minut nebo půl hodiny, byla to prej nějaká soutěž, bylo tam asi 6 nebo 7 kapel a lidi vybírali tu nej. My jsme skoukli jen je a zase sme jeli zpátky. Mimochodem nebyli tam zdaleka všichni, jen já, Jean, Ian, Tommy a nějaký jeho kejmošky, Adam (čim to asi bude), jeho holka (mimochodem příšernější byste nenašli, nemyslim pouze vzhled) a spousta lidí z naší školy. Cool... no a pak byl večír a pak bylo pondělí a to nebylo, to pořád eště je. Tak se mějte a papáá

Halloween

Mno tak vyhnout jsem se tomu nemohla. Halloween přišel, přestože vlastně trvá už alespoň měsíc. Je to trochu jako Vánoce, které vlastně jsou jen jeden den, ale jen přípravy trvají bezmála čtvrt roku. Dnešek byl a vlastně je ten speciální den, kdy to všechno vrcholí, prostě Halloween. Začalo to tím, že jsem včera šla pozdě spát. Byly jsme (s Hannah a Alicí) na girlscout-bouscout halloween party. Pokud mám srovnat tuhle párty s Youth Group párty, tohle byla naprostá ztráta času a kdybych šla spát, udělala bych líp. Ikdyž vlastně... vyhrála jsem 52 očních bulv. Ale i tak, nestálo to za nic. Dneska byl ve škole "crazy hat day". Lidi jsou zvyklí nosit helouvínské kostýmy skoro na všech nižších supních školy, ale z naší high shool přišlo v kostýmech asi 5% lidí, tak vymysleli crazy hat day. To bych řekla že mělo větší odezvu... tak 10, nanejvíš ale 15 procent. Já jsem ve svém duhovém klobouku do školy samozřejmě přišla, ale jen za povolení ho nosit v prostorách školy se musel platit dolar, tak jsem se na to vykašlala, protože v česku ho můžu nosit denně a zadarmo, tak proč bych platila peníze za 1 den? A taky, možná bych pak ani neměla na oběd. Kdyby ty peníze šly aspoň na charitu nabo tak něco... ale na french club, kde ani nejsem? trhněte si, vim že to je jen dolar, ale to je jako mám plnou lednici zmrzliny doma, ale půjdu do města si koupit tu samou draho do kornoutku. Postavený na hlavu.

Jářku, dopoledne jsem přežila poměrně v pořádku, jen na šesté hodině nám nešla elektrika (což znamená, že hned jak skončí poslední hodina oběda - všichni studenti se podle pravidel musí najíst - pojedeme domů), tak jsme hodinu americké historie přežili potmě, pak nás na oběd pustili pozdě a byl jen "poloteplý" a pak, asi deset minut před koncem naší (a pro školu poslední) obědové hodiny elektriku zase nahodili, tak jsem musela absolvovat další hlučnou hodinu francoouzštiny (sledování filmu je jářku namáhavá aktivita...) a tělák.

Odpoledne bych moc nekomentovala, každopádně teoreticky o páté, prakticky asitak o třičtvrtě na 6 k nám do už tak hlučného domu vtrhlo mých 8 kamarádek a Peg, koordinátorka. Teda říkám kamarádek, ale znala jsem z nich jen 5 :o) njn stane se. A šlo se "trick or treat". Vlastně to není o ničem jiném, než že přijdete ke každému domu, který je jen trochu ozdobený, řeknete trick or treat nebo happy halloween a dostanete sladkosti. Ale je to zábava. Fotky poctivě na rajčeti i na facebooku, jak jinak že... Pak jsme ještě dlouho seděli u nás a povídali, načež všechny holky kromě Heléne (která u nás dneska spí) musely odejít. Teda to jsem ještě nezmínila, já tu měla 8 děvčat, ale celkem jich tu bylo asi 25, s těmi, co si pozvaly moje hostsestry... Tak a teď dole běží scary movie (ne ten "Scary Movie", ale prostě nějakej děsivej film), kterej jsem opustila asi po pěti minutách, tohle nemám zapotřebí. Smůla je, že tu mám tu Heléne, která to sleduje, tak nemůžu jít spát... ale tak stane se. Zítra máme něco se skautkami a pak nejspíš nakupování s Ali, Ninou a dalšími... a v neděli Slovak Festival a snad i kostel. Držte palce.

Mám vás ráda a přeju Happy Halloween :o)

PS: posílám fotku mé "dózy" s 52 očními bulvami.