pondělí 31. prosince 2007

Londýn

Londýn je jedním z nejkrásnějších měst a míst, jež jsem za svůj zatím ne moc dlouhý život stačila navštívit. Vážně, jestli mi nevěříte, sbalte si zubní kartáček, pas, foťák a nějaký ten peníz do kapsy a ověřte si to na vlastní očička. To je totiž ze zkušenosti nejlepší. Inu, já jsem v Londýně strávila 3 dny, tedy vlastně dva... Nejprve jsme totiž přijeli do Londýna a ubytovali jsme se v hostitelských rodinách, další den jsme byli ve Windsoru a v Oxfordu a další dva dny jsme pak už byli jen v Londýně. Byla to senzace a vůbec to bylo fantastické. Naše hostitelka, Shirley Andrews, byla moc milá paní, která naneštěstí nejevila přílišnou ochotu se s námi bavit, tak jsme si ani moc po anglicku nepokonverzovali, což nám pochopitelně bylo nadmíru líto. Samozřejmě jsme měli spoustu jiných příležitostí, třeba cestou taxíkem nebo při koupi pizzy u jednoho milého mladíka, jenž okamžitě poznal, že nejsme zdejší a mluvil se mnou, jako kdybych přiletěla z jiného vesmíru a vysvětloval mi, že když pizza stojí libru padesát a já mu dám dvoulibrovku tak mi padesát pencí vrátí... No prostě celý náš pobyt i ve spojení se dvěma dny v Paříži, na které Londýn navazoval, byl fantastický a všem přeji zažít něco podobného, pokud to pochopitelně není proti vaší vůli či přes vaše mrtvoly... to vážně ne. Jářku, vzdělání, to je poklad. A kdo se mnou nesouhlasíte, tak se učit nemusíte... každý člověk má trošku jiný žebříček hodnot... o čemž ale tento článek naní, takže... Jo pokud jste to nepoznali, na horním obrázku je London Eye (moje foto) a na dolním je Tower Bridge (taky moje foto... alespoň myslím že to je Tower bridge... ale co by to zase mohlo být jiného...?). No nic, mějte se fantasticky a do nového roku vám přeji, ať se vám splní všechno, co si přejete (pokud to není ve váš či cizí neprospěch), všechna vaše předsevzetí a snad se zase za rko všichnive zdraví sejdeme... Jo a lásku, taky hodně lásky.

sobota 22. prosince 2007

Paříž



Byla jsem v Paříži. V Paříži je krásně, přestože v těchto zimních měsících tam není úplné teplo. Pokud ale nejste padavky, měli byste se tam jet okamžitě podívat. Vážně to stojí za to. Je tam toho spousta k vidění... tak třeba Eiffelova věž, Vítězný oblouk, Notre Dame, Louvre a tak dále a hlavně, v neposlední řadě moderní čtvrť la Défense, která se tedy mně osobně líbila ze všeho nejvíce. Strávila jsem v Paříži den a půl, je vám doufám naprosto jasné že to ani omylem nestačilo na to, abych stihla jen vidět všechny památky a zajímavosti, natož si je prohlédnout pořádně. Nestíhala jsem pořádně ani fotit (ale trošku přecejen jo, ta fotka napravo je moje). Byli jsme také dost unavení, protože jsme noc před celodenním výletem po Paříži strávili v autobuse a přestože řidiči i průvodkyně byli super, takhle se člověk prostě nevyspí. Jářku, byl to vyčerpávající i načerpávající výlet zároveň. Byli jsme vyčerpaní a načerpali jsme nové znalosti, zkušenosti a zážitky, na které jenom tak nezapomeneme. No řekněte, nechtěli byste se tam podívat taky?

pátek 21. prosince 2007

Blogspot.com, aneb proč migrace.

Dovolte mi se představit pro ty, co mne neznají, a vysvětlit proč jsem se přestěhovala (a to hlavně těm, co mne znají a znali mne již i na blog.cz). Takže: Já jsem Kateřina Kočí, studentka libereckého gymnázia Františka Xavera Šaldy. Jsem optimistka asitak 300 dní v roce. Mohlo by to být lepší, ale mnozí z nás nemají ani na 200, uznejte sami. Jsou lidé, kteří říkají, že jsem divná. Ti, co to neříkají, prozměnu prosazují názor, že jsem zvláštní či nenormální. Já jim to neberu. Jen si žiji svým vlastním způsobem a mnohem víc nenormální by přece bylo, kdybych se podřizovala tomu, o čem si ostatní myslí, že je normální, a podle názoru mé maličkosti to zase až tak normální není. Ale k tomu se dostaneme blíže až jindy v mých filozofovacích náladách a jim přizpůsobených článcích. Inu, tak teď proč už nejsem na blog.cz. Na to mám nejjednodušší odpověď, jaké jsem schopna. Blog.cz je prostě naprd. Občas tam vložím článek a on zmizí kamsi doneznáma, což přijde nevhod, hlavně u těch delších a filozoficky propracovanějších textů. A jářku, to mi tuhle jedna holka, která je náhodou moje spolužačka a obrovskou nááááhodou i moje dobrá kamarádka prozradila to tajemné tajemství... Klíďo píďo si můžu udělat jednoduše stránku i na blogspot.com., o což se právě snažím. Doufejme, že se nebude sekat a konzumovat moje články. Pak bych se totiž také mohla rozzlobit a zamračit se. Ale o tom až jindy. Jářku, to sem se nám to rozepsala... Tak se mějte krááásně.
Vaše prasátko Pepinka.