Stardust neboli Hvězdný Prach

Najde se jen málokdo, kdo neviděl tento slavný film. A stejně tak se najde málokdo, kdo četl tu neslavnou knihu. Tak jsem se rozhodla, že to tu pro vás tak trochu předpojatě porovnám ;o) Nuže.
Četla jsem knihu a viděla jsem film. Nejspíš si říkáte "no co z tohohle asi bude...", protože kdo mě dobře znáte, víte, že Stardust je můj nejoblíbenější film, a stejně tak víte, že když vidím film i čtu knihu, vždycky (prozatím bez vyjímek) dám přednost knize. Takže..... chvilka napětí...........
Tamtadadá! No jo, myslim že vám to bylo jasný už z toho pošahanýho úvodu, že tentokrát jsem na straně "čučací" verze příběhu. Nemůžu říct, že by se mi knížka nelíbila, to sotva... ale ten film byl jedním slovem prostě GORGEOUS!!! Třeba víte nakonci jak byla taková ta "bitva", jak tam ty tři Lilim zavřely Prima, Tristana, jeho máti a tu hvězdu v tom sále velkým a bojovaly s nima... to tam vůbec nebylo. Zásadní rozdíly: Tristan nevyrůstal jen s otcem ale v normální 4členné rodině. Celá cesta trvala ne týden ale několik měsíců. Hvězdy noha se nikdy neuzdravila a kulhala, a Tristan měl popálenou celou levou ruku. O těch "lovcích blesků" nebo co to bylo tam bylo sotva půl kapitoly. Lilim přežily. Ta věznitelka tý jeho máti taky přežila. Viktorie Forestová si vzala nějakýho 60letýho chlapa a měla s ním dítě. Na konci sice Tristan umřel jako král, ale Yvainne přežila a vládla dál, když neměli děti. Ten týpek s tim kozlem umřel už u hostince, ne až na konci. Ta čarodějnice a ta hvězda se na konci usmířily a byly na sebe hodný. Yvainne se s Tristanem nevyspala (ikdyž to chápu že bylo v tom filmu teda jakože hlavně pro efekt). Tu babylonskou svíčku dostal Tristan od nějakýho chlupatýho týpka v lese, ne od táty. A prostě celý to bylo divný... Tak koukejte. A komentujte. A tu knížku nečtěte je to ztráta času. tak pa, miluju vás. :))

konec léta

Léto se blíží ke konci.
To je něco, co nemám moc ráda když se říká, v angličtině je to takzvané "stating the obvious" neboli "vyjádření toho zřejmého" (tak nějak by se to asi dalo přeložit ne?). Něco jako když stojíte ve slejváku a někdo řekne "prší", nebo když vám někdo dá dárek a vy se zeptáte "to je jako pro mě?"... takže si asi rozumíme. Účelem mého prohlášení že "léto se blíží ke konci" je sdělit vám (pokud možno šetrně) téma tohoto článku. Kdybych totiž začala jen tak bez varování prohlašovat, že začne škola, že bude podzim, že bude hnusně a pršavo a zima, že bude brzo tma a hodně učení, že mi bude 18 (ano, to k těm děsivým faktům nesporně patří taky), že pak začne padat sníh a my budeme každé ráno klepat kosu na autobusových zastávkách, je možné, že by některé slabší povahy klepla pepka. To bych mým drahým čtenářům ani v nejmenším nepřála, proto jsem vás šetrně varovala už na začátku. Nuže tedy...
Léto, období pro mnohé definováno smíšenou vůní repelentu a opalovacího krému, a pro mnohé také nejkrásnější čas roku, je téměř úplně za námi. Pokud jste ho ve zdraví přežili (tím myslím žádné otravy houbami, spadlá letadla, kůže spálená - od sluníčka nebo táboráku - do černa apod.), gratuluji, a zároveň dodávám "upřímnou soustrast", poněvač ať se nám to líbí nebo ne, prázdniny - i léto jako takové - jsou OVER.
Dřív jsem se vždycky nemohla dočkat začátku školy... však to jistě taky znáte, takové to počáteční nadšení jak po prvním dnu opadá... Letošek je jiný. Do školy nechci ani na pět minut. Kdo ví čím to je... možná tím že jsem měla 3měsíční prázdniny (plus rok ve škole v USA, což se až na ranní vstávání dá jako určitý typ volna také počítat)... možná to je jen ponorkovou nemocí... na žádné škole nikdy předtím jsem nebyla 6 let a další tři roky už asi nedám... prostě nemůžu. Každopádně mě asi migne, tak se na to připravte, milí čtenáři, a kdybych se tu nějakou delší dobu neobjevila, vůbec si o mě nedělejte starosti. Jen jsem mě prostě obyčejně miglo. :))
Bude podzim. To je fajn, a pokud se na to podíváte z mého úhlu pohledu, budete možná souhlasit. Tak si to vemte: nikdo vás už nebude tahat "vykoupat se" do veřejné břečky, nebudete se muset starat o to které tričko je nejtenčí se vám nááááááhodou z toho vedra neuvařily vnitřnosti, nebudete nuceni (nebo spíše nuceny) si brát sukně, protože v džínech je hic... nemám léto ráda. Všecko je vidět. Je mi úplně jasné, že chlapi léto úplně žerou; kraťásky, sukýnky, bikini, tílečka... jen se na ty holky podívejte. Díky tomuhle se na podzim celkem těším. Tenisky, kalhoty a mikina, a bude. Žádný vaření.
Ale kromě tohohle to prostě půjde z kopce. Všecko. Ani nemrkneme a budou Vánoce, sníh, tma od 4 odpoledne a tak vůbec. Tak, milí čtenáři, doufám, že to všichni ve zdraví přežijeme. Moc bych vám to přála (poněvač kdybyste to nepřežili, pro koho bych pak psala?).
Tak se mějte krásně, písněte mi - však víte, to vždycky potěší - a mějte se famfárově :)
miluju vás.. páčko.

Moje jediná letošní dovolená někde dóóle pod Prahou :))

Inu.. nechce se mi to vyprávět jako nějaký nudný příběh z knihy, asi byste z toho stejně nic neměli, a tak bude asi nejlepší když vám jen ukážu pár fotek a popíšu nejlepší a nejvtipnější zážitky, hlášky apod... předem upozorňuju že tenhle článeček je spíš na připomenutí pro ty co tam byli než že by fungoval jako osvětlení situace pro ty co tam nebyli... :))
Mezi nezapomenutelné zážitky bych v první řadě uvedla mého tříletého brášku Ondru vřískajícího "Já chci Fernet!!!" nebo třeba když jsme šly s mou drahou sestřenkou Bárou ze Bzí do Brodu, mě na štěrku jen trochu uklouzla noha a ona zavřeštěla tak že vyhnala veškerou zvěř z lesů v okruhu asitak 20 kilometrů..... Nebo tanec táty, strejdy Oldy a prcků "ejsa brejsa numa numa nej" :D :D :D
Nebo když jsme telefonovaly se sestrou a naše konverzace probíhala asitak takhle: "Je tu blbej signál" "Tak nesmíš moc dejchat, abys ho neodfoukla" "myslíš jako ten...? takovej ten jak se točí...?" "Vzdušnej vír?" "To je jako vir... jako počítačovej virus" "Hele, třeba trojskej kůň!!" "Hele tak tady tak potmě stojim a koukám na to zahradu a víš co nevidim? normálně tady tak pobíhaj trojský kobyly a pasou se tady na tom trojskym jeteli..."
Zážitků bylo opravdu mnoho. Třeba Dan: "mami, až budeš kupovat tu poštoví známku, nemusíš nijakou drahou jo, stačí nějaká obyčejná..." nebo Štěpka v noci: "mami já chci domů!" "zejtra pojedeme domů" "já chci domů, já nechci pojet." a nebo její roztomilý: "eště pusínku Kačínkovi" :D :D :D
Nebo třeba když jsme hráli pantomimu na filmy a u dívky na koštěti byly první odhady "Penis!!! Velkej penis!!!" nebo u pretty woman "ženská... kozatá... hoooodně kozatá... aha, tak ne, zas až tak kozatá ne..."
Prostě bylo toho spousta, jsem si stoprocentně jistá že nehledě na to kolik vám tu toho povím, určitě na něco zapomenu...
...Štěpky holina v řece...
...žabí stehýnka...
...závody dětí na motorkách...
...pohádka o Honzovi co spad do díry a taky o skákacím hovínku...
..."Já sem učitel!" "Já sem pan učitel!"...
... Ondráškova "Edibaba"...
..."hádejte osobnost" - "hmm....... Zajíc!!!! Hmm............... Zajíc!!!!!!!!"...
...ňam ňam blbík...
Už teď mám pocit, že jsem někomu slíbila co sem napíšu a nemám sebemenší ponětí co to bylo... Barčí nebo kdo ste to byl, prosím o připomenutí... jinak tady jsou ty fotky, aspon pár :)

A to je asi všecko, myslim... teda mám toho víc, ale to tohle by myslim asi stačilo............ možná to zejtra nebo někdy dám na rajče. Tak zas někdy, mljvs, pa :))

Eduard Bonifác J. J.

Věřte tomu nebo ne (že já ostuda jsem vás o této novině nezpravila dříve), už nějakou tu dobu máme u nás doma nový přírůstek!! Pokud si ovšem myslíte: To je dětí a furt si dělaj další!!, náramně se pletete. Je to totiž pejsek. Tak často se mu měnilo jméno, že ani nevím, jestli u "Eduard Bonifác JJ" zůstalo nebo ne.... říkali jsme mu Ediku, ale na to neslyšel, tak mu teď říkáme Bony (máma píše Boni, ségra zase Bonny, tak já nevim). Na to teda neslyší o moc víc, ale už se to snad měnit nebude.

Jinak ještě jsem ani nezmínila to pro mnohé nejpodstatnější: rasu. Je to Jack Russel Terier. Takovej ten pejsek co je vždycky na Seznamu, jestli víte. A teď nám, milí zlatí, nezbývá nic jiného než sem dát pár foteček :)) Tak pokoukejte, snad se vám budou líbit :))