Školy

Nevím, jakou náhodou se to stalo, ale nejenže jsem odmaturovala (a dokonce s docela obstojnými známkami!), ale dokonce jsem byla přijata hnedle na dvě vysoké školy. Poněkud šokující, vezmeme-li v potaz můj laxní přístup ke studiím obecně a tak nějak asi vrozený odpor ke všem vzdělávacím institucím. Tak nějak jsem si tajně přála na žádnou školu se nedostat, ale když mě vzali na dvě, přece jen jsem měla radost. Asi to o člověku něco říká, možná že není úplný blbec, ani když se nesnaží. A nebo má jen štěstí, což bych spíš řekla, že bude pravda u mě.

No každopádně nevyhnutelně muselo přijít rozhodování, na kterou školu nakonec nastoupím. Možnosti byly: a) Matematicko-fyzikální fakulta UK, obor Obecná matematika, b) Podnikohospodářská fakulta VŠE, obor Arts management.

Na obou školách je tělocvik, takže rozhodování vůbec nebude tak jednoduché.

Vzhledem k vlastní váhavosti a nejistotě jsem se poptala na názor okolí. Dopadlo to takhle - matfyz 6 hlasů, VŠE 8 hlasů. Řekla jsem si, že bych možná taky mohla hlasovat a nakonec jsem došla k názoru, že můj hlas by teoreticky měl mít větší váhu než ty ostatní, když je to tady moje rozhodování. A pak jsem si vlastně řekla, že jsem sice příšerně nerozhodná, ale umím si dát dvě a dvě dohromady, a když proti sobě stojí celkem fajn škola s budoucností středoškolské učitelky a možná méně zábavná (ale kdo ví) a asi jednodušší škola, se kterou si snad jednou najdu pořádnou práci, jsem vlastně schopná se docela pěkně rozhodnout sama. 

Příští středu jdu na zápis na ekonomku. Moje máma se na mě za to rozčiluje. Snažila se mě všelijak přesvědčit, že matfyz je lepší (a protože nemohla přijít na žádné kloudné zaměstnání s čistou matikou, tvrdila, že můžu být profesionální hráč mariáše a vydělám si velký prachy - LMAO), jen proto, že sama ekonomky nemá ráda. A nemá ráda lidi z ekonomek. Ale myslim, že to je spíš lidma než školou. Jenomže zkuste jí to říct. Takže ona mi nefandí. Smutné... ale její věc.

Tak se tu mějte a pokud si ještě někdo myslíte, že jsem si vybrala špatně, tak ať. Neslibuju, že mě ta škola bude bavit, ani že tam vydržim do konce, ale chci to aspoň zkusit =)

Tak ahoj.

A zase.

Další dva nebo vlastně tři weeky z mého života. První dva jsou opět jeden týden z pohledu mě a Péti, takže dva. Můj najdete tady a jeho tady. Opět jsou posunuté o den. Je to týden, kdy byl nemocný, takže tam moc akce nenajdete. Většina fotek je z jednoho pokoje, možná ještě lépe z postele. Tak se můžete kouknout, jak jsme to zvládli :)

A ten další týden je můj dvacátý osmý, kdy nemoc pokračuje, ale už je to lepší :) Na ten se můžete podívat tady. Tak snad se vám líbí. Dneska mám weekovou přestávku a zítra asi začnu nanovo, už jsme skoro na třicítce, to se mi líbí :)

Week 25, 26

Nadešel čas vám prezentovat další dva týdny z mého života. Jeden z nich je svaťák, druhý je první týden prázdnin, týden po maturitě.

První z těchto dvou týdnů (s číslem dvacet pět) je týden, kdy babička s dědou byli v Maďarsku v lázních a nabídli mi, abych využila jejich prázdného bytu a učila se v něm. To mi přišlo vhod, byl tam klid, mohla jsem si dělat co jsem chtěla - např. ve dne spát a v noci se učit nebo každý den dělat palačinky. Tento týden jsem pojala poněkud netradičně, na každý den jsem si zvolila jednu barvu a celý den jsem jí věnovala pozornost. Myslím, že se mi to povedlo, z weeku mám radost. Snad se bude líbit i vám, můžete se podívat tady.

Druhý týden (26) jsem si zase řekla, že předchozí šíleně duhový týden by potřeboval něčím vyvážit, a tak jsem se pokusila o barevně poklidnější week. Většinu tohoto týdne jsem uklízela, taky jsem trávila čas s lidmi, na něž jsem před maturitou neměla čas (babička s dědou, ségra, holky atd.). Najdete ho zde. 

Tak doufám, že se vám moje dva nejnovější zrcadlovkové týdny líbí. Na dalším takovém náhledu do svého života pracuju právě teď, pro změnu kompaktem.

A ještě jedna novinka z mého fotografického života - včera jsem si koupila k zrcadlovce blesk. Takže mě čeká další období učení a zkoušení, co to dovede a co s tím dovedu já. Jsem zvědavá, jestli se moje fotografické schopnosti zase někam pohnou. Byla bych moc ráda.

Pálení učiva

Vzhledem k tomu, že jsme úspěšně zakončili pekelná léta na gymnáziu, museli jsme se za to nějak odměnit. A jak jinak, než uvržením toho pekla v zapomnění?

Ačkoli nám to dalo zabrat a několikrát jsme změnily plány, nakonec jsme se dnes ráno po sedmé sešly u mě doma - já, Kája, Káťa J., Dáda a Lůca. Sice jsme se pekelných sešitů chtěly zbavit co nejdřív, nakonec nám v tom ale zabránil příšerný liják. Tak jsme musely počkat.

Ale že bychom se nudily? My nikdy! Udělaly jsme opět mandarinkový dort, taková původně Káji, teď už spíš Dády specialitka. Zatímco tuhnul v lednici, koukaly jsme v televizi na Xenu a na nějaké věštění na Barrandovu, u něhož jsme se nesmírně bavily, protože tam vždycky někdo zavolal a paní "věštitelka" počmárala obrázek, prohlásila, že vám doporučuje sedmidenní kůru a posílá vám energii, a nakonec vám řekla ještě další nějakou radu do života, například "pročistěte si lymfatické cesty", "soustřeďte se na čtvrtou čakru" nebo něco s třetím okem. Ve chvíli, kdy se tam vlastně 40 sekund nic nestalo a jen jsme koukaly na odpočítávač časomíry, načež paní věštitelka prohlásila "tak, a dnes jsem tu naposledy, bylo mi s vámi krásně", jsme se - já především - právě konzumovaným dortem málem udusily.

Vzhledem k tomu, že pořád pršelo, nás nenapadlo nic lepšího, než si taky vyložit karty :D Vykládaly jsme si minulost - přítomnost - budoucnost s andělskými kartami. Nemohly jsme udělat nic lepšího, protože díky minulosti a přítomnosti asi věříme, že se nám splní i budoucnost. Protože karty se u všech jak u minulosti, tak u přítomnosti strefily. A to je nás prosím pět a pes. Ano, i tomu psovi to vyšlo :D Tak že by to byla náhoda? Nechme se překvapit. ;)

Potom přestalo pršet. Šly jsme tedy ven a pustily se do pálení :D Shořelo pár učebnic a spousta zápisků, předevších mých a především samé nečekané předměty - biologie, dějepis, literatura, francouzština, chemie... To jsem si někdy psala!? :D vydrželo nám to přes hodinu, všichni už svoje zásoby spálili, ale já pořád měla papíru dost, a tak nás to pomalu unavilo a přestalo bavit. Dáda musela odjet z důvodu péče o vlasy, tak jsme tu zbyly jen 4 a pes. Na zbytek pálení jsme se vybodly a hodily do ohně celou krabici.

K obědu jsme si pochutnaly na delikátní čínské pytlíkové polévce :D a pak jsme prohlížely fotky z dopoledne. To se však poněkud zvrhlo v divoké tance a zpěv především ze strany Káti J. To inspirovalo Káju a začala nás přemlouvat, ať zashufflujeme :D To jsme udělaly, ale stále jsme jí nebyly dostatečnými tanečními partnerkami, prostě jsme na ni asi neměly, tak situaci vyřešila jinak: inspirovala se klipem k písničce Party Rock Anthem a tančila s krabicí na hlavě.

Myslím, že to stojí za vidění. Nechala toho až ve chvíli, kdy krabici omylem odhodila na Káťu.

A pak už byl čas jít, ne pro mě, ale holky musely domů. Všechny jsme krásně smrděly od ohně a opět začalo příšerně pršet. Cestou na zastávku jsme tedy úžasně zmokly.

A to je z dnešku asi vše. Pokud chcete vidět fotky, jsou na rajčeti - přímo tady.
A úplně na konci fotek (z nichž většina je nic moc, proto jsme taky dělaly výběr na fcb) najdete krátké video z této akce. Má jen něco přes 20 vteřin, přesto doufám, že se pobavíte.
Tak se smějte a zas vám někdy napíšu.
PS: Když jsem vám říkala, že teď bude o čem psát, protože se toho bude dost dít, měla jsem pravdu :P