TOP 10 filmy 2011

Stejně jako vždy i letos jsem se rozhodla napsat vám o tom, kterých deset filmů mě za letošní rok nejvíce zaujalo. Dalo mi docela práci tuhle desítku uspořádat, ale v případě, že zde nenajdete své favority, nezoufejte, je možné, že jsem je neviděla. Však taky nemůžu znát všechno. Po hodinách vybírání a přesouvání jsem tedy svůj filmový žebříček roku 2011 utvořila takto:

První místo bylo jediné, o kterém jsem ani na minutku nezapochybovala. Absolutně bezkonkurenčně nejúžasnější film roku byl podle mě Disneyácký animák Tangled (neboli Na Vlásku). Geniální film, skvělý soundtrack, boží postavy, které si zamilujete, výborný pohádkový příběh, senzační humor. Ano, byla jsem na něm pětkrát v kině a několikrát jsem ho viděla doma a myslím, že se jen tak neomrzí. Tomuhle filmu nemám co vytknout a až bude čas, ráda se na něj podívám znovu. Všem bez výjimky doporučuji.

Na druhé místo jsem po dlouhém rozmýšlení dala komedii Your Highness (česky Princ a Pruďas). Tento částečně kontroverzní a mnohými nenáviděný film poněkud zesměšňuje epičnost všech fantasy trháků, přesto však, pokud vám nevadí oplzlé vtípky a přisprostlý humor, užijete si spoustu zábavy a abych nelhala, musím říct, že jsem se chvílemi smála tak, že jsem v kině málem spadla ze sedačky. A smích je zdravý.  A taky musím doporučit trailer, podle něj už si uděláte názor =)

Jako třetí se v naší filmové hitparádě umístil film Black Swan - Černá Labuť. Většinu filmu jsem měla ruce přes oči a koukala jen slabými škvírkami mezi prsty. Po odchodu z kina jsem byla ještě nějakou dobu v šoku a až zpětně jsem si uvědomovala souvislosti, co je skutečné a co se odehrávalo jen v hlavě hlavní postavy - tanečnice Niny. Celý film geniálně podtrhuje vážná hudba z labutího jezera. Ano, poté, co jsem se dostala z původního šoku, zpětně jsem si uvědomila, jak úžasný ten film je. Je vážně dobrý. Ale do kina bych na něj znovu nešla, asi bych měla strach.

Na čtvrté místo patří docela jistě film Drive. Výborný Ryan Gosling v roli samotářského "řidiče". Ve dne dělá s auty kaskadérské kousky pro filmy a pracuje v dílně, v noci si přivydělává jako řidič zločinců prchajících před policií. Celý jeho život změní sousedka Irene, její syn a manžel, který se uprostřed filmu vrací z vězení. A opět musím upozornit na suprovou hudbu. Tento film je velmi napínavý a abych se přiznala, chvílemi jsem se taky bála :D Přesto ale neměním názor a stále tvrdím, že Drive je opravdu dobrý film.
Páté místo obsadil oscarový snímek The King's Speech. Je úžasný. Však taky ocenění nedostal jenom tak náhodou. Stejně jako u Tangled musím tento film doporučit úplně všem. Nemusím ale k němu asi ani nic moc dodávat. Všichni nejspíš víte, o čem je řeč. Rozhodně ale na tomto filmu musím vypíchnout a speciálně pochválit jednu věc - kameru. Zvláštní jaksi portrétní záběry na jednotlivé postavy, a nejen ty, rozhodně stojí za povšimnutí. A Colin Firth je v roli koktavého krále opravdu skvělý.

Šesté místo si vysloužilo Limitless, film o droze "NZT" umožňující využití 100 % lidského mozku. Zkrachovalý a nepoužitelný spisovatel Eddie se k pilulkám dostane skoro náhodou a uvědomí si až příliš pozdě, že poté, co přestanete NZT brát, zemřete. Úžasné účinky této pilulky však lákají mnohé a nikdo nemá nevyčerpatelné zásoby, takže se z Eddieho stává člověk bojující o vlastní život.

Na sedmé místo jsem vybrala snímek The Tree of Life (Strom Života). Pro ty, co to nevědí, "strom života" se nazývá jedna část lidského mozku. Mám pocit, že je to právě ta nejstarší. A to pro tento film rozhodně sedí. Vypráví příběh muže, který vzpomíná na své bezstarostné dětství a naopak problematické dospívání, hlavně komplikovaný vztah s otcem. Film nám však nezobrazuje jeho vzpomínky jako příběh, spíše nám představuje náladu a pochybnosti tohoto chlapce pomocí živlů na Zemi i ve vesmíru a opět to vše výborně podtrhává vážná hudba.

Osmé místo si vybojovala Jana Eyrová v novém zpracování. To staré mám sice o trochu radši (myslím to z roku 1996), přesto ale i tento film má něco do sebe. Některé chyby bych však přece jen našla. Hlavně Mia Wasikowska samotná se na roli asi tak úplně nehodí. Stejně tak to, že film začíná kdesi uprostřed děje, by mohlo někoho zmást. A oproti knize je tam mnohem více nesrovnalostí. Naštěstí jsem ji ale nečetla, film se mi tudíž moc líbil a do TOP desítky se dostal. Hlavní jeho kouzlo však přesto podle mě spočívá v původním úžasném příběhu Jany Eyrové.
Deváté místo si zasloužil snímek Woodyho Allena Půlnoc v Paříži. Owen Wilson obsadil roli Gila, neúspěšného spisovatele nadšeného z hlavního města Francie, který zde tráví nějaký čas se svou nastávající Inez. Ta však kazí všechny jeho sny a plány. Film nedoporučuji lidem, co nemají nějaké to povědomí o dějinách literatury. Ale jinak moc pěkný, měla jsem z něj velikou radost. Ačkoliv se nejedná o žádný hloupý romanťák, po jeho dokoukání jsem měla takovou příjemnou romantickou náladu, hodící se přesně k atmosféře noční Paříže.

S desátým místem byl trochu problém. Velmi dlouho jsem se nemohla rozhodnout mezi The Adjustment Bureau a One Day. Film One Day nakonec vyhrál, ačkoliv není zdaleka tak akční jako ten druhý. Podobá se ale mnohem více normálnímu životu a vypráví příběh o tom, jak k sobě dva lidé hledají cestu, což se jim velmi dlouho nedaří.

Pak je tu ještě jeden film, o kterém bych vám ráda napsala, berte to jako takový bonus. Ačkoli tento film patří vlastně do roku 2010, nepamatuji si, že by ho dávali tady v kině. Anglicky se jmenuje Submarine a česky "Jmenuji se Oliver Tate". Je poněkud zvláštní a když jsem na to koukala, běhalo mi hlavou "ten je divnej" nebo "to je divný" :D ale i tak bych vám ráda tento film doporučila, zmatený teenager Oliver rozhodně stojí za to.

Milé děti...

...tak Ježíška máme za sebou, doufám, že vám přinesl, co jste si přáli, a že jste si ten Štědrý den jaksepatří užili. Také doufám, že jste si pěkně odpočinuli, nadlábli se samými dobrůtkami a viděli se s příbuznými. Já, vzhledem k rozsáhlému příbuzenstvu, budu ještě v návštěvách asi 3 dny pokračovat :D 

A co Ježíšek přinesl mně? Převážně oblečení, různé maličkosti a tašku. Také naprosto stylové a geniální (a po dodání baterky snad funkční) hodinky a krásného přítulného plyšového medvěda (vidíte na obrázku). Ježíšek mě však v jedné věci trochu zklamal, a to říkám nerada, protože mám ze všech dárků radost a měla jsem opravdu krásné Vánoce. Letos je to ale bohužel poprvé, co jsem nedostala od Ježíška žádnou knížku, pokud samozřejmě nepočítám diář, který za moc zábavnou četbu nepovažuji. To ale nevadí, s koncem světa nepočítám, takže tohle nejsou poslední Vánoce, a faktem je, že takhle před maturitou bych asi stejně neměla na čtení moc času :)

No, ale jak jsem řekla, já si letošní Vánoce náramně užila a užívám, protože ještě nekončí. A teď jdu sbalit tašku, do ruky vzít pár kusů cukroví, a jedu k babičce :) Tak se tu mějte pohádkově :) papa

Vánoce

Letos to vyšlo, jak to vyšlo, a proto máme čtvrtou adventní neděli "už" osmnáctého. Zatímco moje mamka si dneska s radostí pomyslela, že za týden už to bude za námi, já si ještě užívám vánoční těšení a radování. Na stole mě láká talíř s cukrovím, z adventního kalendáře jsem před chvilkou vyloupla další čokoládku, na věnci svítí všechny čtyři svíčky a i počasí se umoudřilo, venku krásně chumelí a bílo nám křupe pod keckami.

Za oknem mi leží dopis Ježíškovi. Taková zima zase není, asi se za chvíli rozmočí. To mi ale nevadí.

Nákupčáky nám vánoční atmosféru vnucují už skoro dva měsíce, vyhrávají koledy o sto šest, ale myslím, že teprve teď, když po pohledu z okna nevidím rozmáčenou trávu, většinu dárků mám koupenou a můj miláček je tady v Liberci, teprve teď pro mě doopravdy začínají Vánoce. Učitelé nám na těch pár dní volna nakládají víc práce než jindy, ale já je neposlouchám. Chci si odpočinout. Koukat na filmy. Nacpat se dobrotami. Prostě si to užít.

A totéž přeji i vám všem. Ty nejkrásnější Vánoce, skvělé svátky, příjemná setkání s příbuznými, hodně odpočinku, pohody a radosti. Přecejen, Vánoce jsou jednou za rok, tak si je pořádně užijme.

Zase vám napíšu.

Vaše Káťa =)

Další okénko do mého života :)

Tak vám zase píšu, abyste koukli na moje týdny. Tentokrát jsou jen dva, protože mi ten první dal vážně zabrat :D A než jsem ho dala dohromady, trvalo mi to trochu dýl. Ten druhý už je ale zase pěkně čerstvý, jak to má být. Ten první najdete tady. Je ještě listopadový. Pak následovala menší pauza a další týden, z přelomu listopadu a prosince, najdete, když kliknete sem.

U prvního týdne mi chybí popisky k jednotlivým dnům, protože jak jsem ho doskládávala později, už jsem si přesně nepamatovala, o čem ty jednotlivé dny byly. Z fotek sice to nejdůležitější asi poznat jde, ale prostě jsem nevěděla, co do popisků dát. U druhého týdne, protože už jsem ho zase dělala den po dni, popisky jsou. :) Takže když nebudete vědět co by, nehledejte v OBI a koukněte na moje Weeky :)

Už vám to nebudu říkat, ale naposledy: Byla bych vážně ráda, kdyby se do tohodle projektu pustil i někdo další z mého okolí. Vážně mě zajímá, jak se na svět dívají ostatní. Nebudu vás k tomu přemlouvat. Není to ale nikterak těžké, strčíte foťák do kapsy a sem tam, když něco uvidíte, tak to cvaknete. No nic. Třeba to někdo zkusíte. :)

Tak se mějte skjele, zase vám někdy napíšu :)