LŠDF 2011

Pravidelným čtenářům mého blogu jistě tato zkratka už něco říká. Zalovte v paměti nebo v archivu blogu a zjistíte, že se jedná o Letní Školu Digitální Fotografie, ze které jsem loni byla absolutně na větvi a letos jsem nemohla jinak, než tam jet znova. Tentokrát se v období od 31. července do 6. srpna kurz konal v Kašperských Horách v Domě Fotografů, což je mimochodem přinejmenším malebné místo na strávení kousku prázdnin.

Stejně jako loni i letos byla parta fotografů naprosto super (ačkoliv jsem se na začátku bála, protože asi 17členná skupina s pouze 4 kluky mi přišlo jako nepříjemná převaha), takže jsme si užili spoustu zábavy. Většina loňského osazenstva sice letos nejela, pár nás ale zbylo a přidali se i suproví nováčci. Všeho všudy to nakonec byla prostě senzační banda lidí, se kterou jsme se, jak jsme říkali, naladili na stejnou vlnu a pak jsme se smáli i úplným ptákovinám.

Ani nám nevadilo, že je nás sedm na pokoji, ani že na jídlo musíme chodit úplně jinam, ani že není wifinka, takže jsme neustále řešili nedostatek kabelů... na konci jsme se shodli, že právě teď nastala ta doba, kdy by ten kurz měl začít, nikoliv končit. Týden je prostě málo.

Na rozdíl od loňského roku jsem si letos nechala doma sešítek na zapisování hlášek, tak vám jich moc nepřipomenu, protože jich moc nemám. Ale tak aspoň něco:

A: "To řek nějakej Siddhártha Gautama."

K: "To je Buddha ne?"

A: "nene... počkej.... zakladatel buddhismu... jo aha" :D

H: "Jsem ožralej nebo to tam fakt nepasuje?"

několik lidí najednou: "Jseš ožralej."

"Můžem si dopít ten džus?"

Pan Šusta: "A máte k tomu aspoň vodku?"

"Milá dámo, byla byste tak laskava a poodstoupila kousek do prdele?"

"Stojí mu jako monopod." (s tím související byla taky debata o tom, jak by se 3 nohy stativu daly použít na 3 holky najednou... to tom se ale radši rozepisovat nebudu) :D

Taky měly docela úspěch moje běžné, pro účastníky kurzu však doposud neznámé výroky jako "whatever major loser", "čůrárna" (wc), "polovertikální poloha" (sedět) nebo třeba "džejkyho džejka" (žvejka).

Jinak celý týden se odehrával na vlnách převážně písně chiwawa, dále několika písniček od Miky, Divokýho Billa, Pendulum nebo Adele a pak spousta takových, které jsem doposud neznala, např.

Nejvíce srandy jsme si užili při hře Aktivity, kterou každý jistě dobře zná a se kterou jsme strávili asi 2 noci. Nasmála jsem se, jako už dlouho ne. Stejně tak při jídle, kdy na otázku "co si dáte k pití" byla jasná odpověď  "hmmmmm...".

V úterý jsme absolvovali velmi dobrodružný výlet za focením řeky Vydry. Dobrodružný z něj dělala především cesta autobusem, která byla poněkud o život, neboť takhle plným autobusem jsem snad nikdy nejela. Něco jako osobní prostor znělo v tu chvíli jako nejabsurdnější vtip a na několika zastávkách (na kterých se do tak plného autobusu stále cpali další a další lidé) jsme málem někteří zůstali. A Vydra sama o sobě byla o hubu... nebo spíš o foťák, snad každý si vzpomene alespoň na jednu situaci, kdy nezbývalo mnoho a letěl do vody. Ono to klouzavé kamení žádné velké bezpečí nepředstavuje, pokud se nechcete koupat, což my jsme nechtěli. 

Další den se konal výlet na Kašperk, kde se cestou část naší skupiny ztratila a zkrátila si cestu asi o hodinu a o několik kilometrů. Zase ale neviděli bunkr a chybí na několika skupinových fotkách, což je jejich smůla.

Jeden den se také konala soutěž Šumavský Fotomaraton, nebo spíš taková testovací část tohoto fotomaratonu. Úkolem bylo za časový interval asi 3 hodiny odevzdat 7 fotek na předem daná témata. Dostali jsme témata, zděsili jsme se, 2 a půl hodiny jsme běhali po Kašperkách a sháněli fotky a půl hodiny jsme se hromadně snažili rozchodit notesy, abychom mohli fotografie včas odevzdat. Konalo se i několik dalších menších soutěží, třeba celotýdenní soutěž o to, kdo vyfotí nejlépe Dům Fotogarafů, nebo o nejlepší fotku hradu Kašperk. 

Každý večer se pochopitelně odehrávala debata nad odevzdanými fotografiemi a nevzpomínám si, že bychom jedinkrát šli spát před půlnocí (minimálně někteří, že, děvčata...) :D

Přiučili jsme se toho hodně, vyzkoušeli si fotografování v ateliéru nebo třeba s úžasným objektivem Lensbaby, na který mám zálusk už nějaký ten pátek. Pochopitelně splnil veškeré mé očekávání - je naprosto úžasný. 

Fotky z LŠDF samozřejmě hodím na Rajče, jakmile je trochu protřídím, počítejte s tím tak zítra. A něco taky půjde na devianta, ale vzhledem k tomu, jak mi tady jde net, to půjde asi pomalu. 

Nemyslete si, že jsem vám řekla všecko... ale některé zážitky asi nemá smysl popisovat. Jako když jsme s Aničkou rozhodně NEšly kupovat jídlo. :D To ne, všecho moc škodí, i moc vyprávění. Každopádně doufám, že se za rok zase sejdeme a hlavně že se sejdeme i někdy dřív :) protože se mi nechce čekat rok kvůli jednomu týdnu s touhle super bandou :) No, tak se mějte fajn, a foťte :) bré světlo :P