Roku 1942 se v Exeteru, New Hampshire, narodil John Irving. Světové popularity dosáhl románem Svět podle Garpa. Mezi další z jeho slavných děl patří například knihy Dokud tě nenajdu a Rok vdovou. Jeho dětství silně ovlivnilo jeho tvorbu – v 11 letech byl pohlavně zneužitý starší ženou a až do roku 2001 neznal svého biologického otce.
Děj knihy se odehrává v období před, během a po druhé světové válce. Popisuje životní příběh sirotka Homera Wellse, který považuje sirotčinec v St. Cloud's za svůj domov a nechce se nechat dát adoptovat. Doktor Larch, ředitel a lékař sirotčince, ho tedy začne učit všemu, co umí; Homer tak dostává do ruky učebnici anatomie a za pár let se stává zkušeným porodníkem a lékařem. Když je Homerovi něco přes dvacet, doktor Larch je odhodlán naučit ho dělat potraty. Homer, který se s „produkty početí“ setkal už dříve, však potraty dělat odmítá.
Později se v St. Cloud's objeví krásný a očividně bohatý pár přibližně v Homerově věku, a tak s nimi Homer odjíždí k mořskému pobřeží do sadů „Mořská Vyhlídka“. Tam se učí pěstovat jablka, lovit humry a spoustu dalších věcí, ke kterým jakožto sirotek neměl přístup. Od samého začátku je zamilovaný do Candy (dívky, co přijela na potrat do St. Cloud's) a Wallyho považuje za svého nejlepšího přítele. Potom však začíná válka a Wally je odhodlaný přihlásit se jako dobrovolník k leteckým silám. Homer do války nejde, protože mu doktor Larch vymyslel vadu srdce, aby ho ochránil. Wallyho letadlo je nad Barmou sestřeleno a Wally je po dlouhou dobu nezvěstný. Většinou lidí je považován za mrtvého.
A co se nestane, Candy, společně s Homerem truchlící nad Wallyho ztrátou, otěhotní. Jsou tedy nuceni vrátit se do St. Cloud's. Candy chce potrat, ale Homer, sirotek toužící po rodině, chce, aby si dítě nechala. Candy tedy porodí malého Angela a spolu s Homerem tvrdí, že ho adoptovali. Wally je nalezen kdesi mezi domorodci jižní Asie, ochrnutý na spodní polovinu těla. Candy si ho vezme, a tak žijí jako jedna velká (a podivná) rodina; Homer, Angel, Candy a Wally. Homer se také později stává ředitelem sadů. Když je Angelovi patnáct, jeho láska Rose, kterou znásilňuje její otec, otěhotní. Homer volá do St. Cloud's, aby objednal potrat, a dozvídá se, že doktor Larch zemřel kvůli své závislosti na éteru. Homer je tedy nucen potrat udělat sám. A tehdy zjistí, že měl doktor Larch pravdu, když říkal: „Nezáleží na tom, jestli to chceme dělat, nebo ne. Když to umíme, musíme to dělat, dokud tu není nikdo jiný, kdo to udělá za nás. Ženy mají právo se rozhodnout, jestli chtějí dítě.“ Tak se Homer Wells vrací do St. Cloud's a dělá tam sirotkům a těhotným ženám nového doktora Larche.
Klíčovou scénou je podle mě, když má dvacetiletý Homer Wells připravit plod na pitvu. Po tom, co si mrtvý produkt početí pořádně prohlédne, zjišťuje, že i když je mu teprve pár měsíců, už má výraz v obličeji, což podle Homera jasně značí to, že má duši. Právě tehdy se Homer rozhodne nikdy nedělat potraty, protože jakmile má plod duši, už to Homer považuje za zabití, a to je proti jeho vůli. Na tom, jestli je to proti křesťanské víře či dokonce proti zákonům tehdejších Spojených Států, nezáleží.
Hlavní postavou příběhu je samozřejmě Homer Wells, sirotek. V některých věcech poněkud nechápavý, ale na druhou stranu šikovný člověk, který se rychle učí. Typické je pro něj opakování konců vět a odpovídání „Jistě“, které jde všem už trochu na nervy.
Melony je velká, silná, trvale se vztekající dívka, po Homerovi v sirotčinci druhá nejstarší. Právě s ní Homer získává první sexuální zkušenosti. Melony mu říká „Paprsku“ a považuje ho za svého hrdinu. Poté, co Homer sirotčinec opustí, se Melony vydává za ním. Protože ale neví, kam šel, najde ho až o nějakých dvacet let později. Zklame ji ale, když zjistí, že má Homer dítě s manželkou jiného muže a že o tom lže. Po smrti však nechá své tělo poslat do St. Cloud's, kde je pohřbena.
Životní příběh doktora Larche je popsán hned ze začátku knihy. Jak o něm řekla Melony: „Znala jsem jenom jednoho jedinýho chlapa, kterej nedovolil vlastnímu vocasu, aby mu dirigoval život, a ten fetoval éter.“ Doktor Larch miluje Homera Wellse jako svého syna, a ten ho na oplátku miluje jako svého otce.
Pan Rose je vždycky během sezóny vedoucím moštárny. Homerovi vrtá hlavou, jak je možné, že má takovou autoritu. Považuje ho za příjemného člověka a obdivuje jeho umění s noži. Pan Rose se nezdá, ale je velmi rychlý. Je také schopen pořezat člověka tak, že to nikdo nepozná. Homer ale změní svůj názor na pana Rose, když se dozví, že pan Rose znásilňuje svou dceru, že jí dokonce udělal dítě a že i na ní uplatňuje svou autoritu nožů. Proto se také kniha jmenuje Pravidla moštárny, nikomu totiž nezáleží na pravidlech, která visí sepsaná v moštárně – většina z jejích obyvatelů stejně neumí číst. Pravidla, díky kterým všechno funguje, jsou pravidla pana Rose.
Candy a Wally se znají od malička. Candy je dcerou mechanika a Wally synem majitelů sadu. Chtějí se vzít. Wally je sice poněkud naivní, zato je ale velmi dobrosrdečný a stejně jako miluje Candy, tak má rád i Homera, svého nejlepšího přítele. Pro všechny postavy románu a jejich životní příběhy je typické, že „čekají, aby se vidělo“.
Autor používá v knize převážně vyprávěcí styl a také dialogy. Sledujeme, co zažívá Homer Wells, ale i životní příbehy vedlejších postav (doktora Larche, Melony apod.), o kterých Homer osobně tolik neví.
Celé dílo je v podstatě úvahou nad správností potratů, nad tím, co znamená autorita, a nad předurčeností (má Homer vůbec šanci stát se něčím jiným než lékařem, ať chce, nebo ne?).
Žádné komentáře:
Okomentovat