Kennywood, aneb jak správně trávit volné pondělí..

Ano ano, tak na toto pondělí jsem se těšila víc než na kterékoli jiné v poslední době. Kennywood, velký zábavní park, láká stovky, možná tisíce návštěvníků každý víkend. A ani my jsme neodolali a vyzkoušeli alespoň některé z místních atrakcí.

Začalo to tak, že jsme se v 11 dopoledne podle plánu, v půl dvanácté ve skutečnosti, sešli doma u Peg, naší koordinátorky. Tak tam s námi chvíli debatovala na téma škola apod., a pak jsme se nalodili do jejího auta a vyrazili vstříc novým zížitkům. A stálo to za to. Hlavně proto, že když zaplatíte vstup, až na asi 1, možná 2 atrakce a jídlo nemusíte platit vůbec nic. A vstupenky kupoval Jongův hosttatík, takže jsme si užívali víceméně zadarmo. Začali jsme tak, že Tobi a Jong prohlásili, že zkusí volný pád. Já jsem pro atrakce tohoto typu jen v případě, že mě někdo drží za ruku, a vzhledem k tomu, že nebyli zájemci, museli jsme počkat - já a Dee - dole. Fronta byla poránu (bylo teprv 12) naštěstí krátká, a tak jsme hned vyrazili dál, na nejspíš největší a nejrychlejší horskou dráhu v celém Kennywoodu. Trochu jsem se bála, ale vzhledem k tomu, že jsem nesnídala, nebylo čeho. Jong a Tobi jeli spolu, se mnou jel ve vozíku Dee. Byla to vážně, vážně megarychlost. Ale až na pár hupů jsem si to užívala. Ten den jsme tam jeli ještě alespoň 2x nebo 3x, přesně nevím. Potom jsme se byli poprvé namočit, usušit na obří houpačku, pak jsme potkali Jana a jeho girlfriend Lizzie, což jsou nějací příbuzní Peg. Jelikož oni byli ještě suší, což nebylo fér, vyrazili jsme hromadně na další mokrou zábavu, jízdu na umělé řece v kulatém člunu pro 6. Není to ale tak jednoduché, jak se zdá, protože na vás cestou číhají vodopády, které obvykle ohodí bez vyjímek všechny ve člunu. Této zábavy jsem se pro zachování alespoň napůl suchého oblečení nezúčastnila, ale fotila jsem. Nebylo to ale zas tak rozumné, jak se zdálo, protože přestože byli mokří skrz naskrz, vyrazili ihned na další vodní atrakci. Teď už jsem se ulít nemohla. Sedla jsem do člunu pro 3 za Jonga a Tobiho, což nebyla dobrá volba. Jakmile jsme se totiž rozjeli, Tobi na nás oba začal cákat vodu jako malé dítě, takže ikdyž jsme se bránili, seč nám síly stačily, byli jsme mokřejší než kdokoli jiný v celém Kennywoodu. Pak jsme se chvíli sušili na atrakcích jako např. turbo rabbit, racer nebo centrifuga. Teda co se té centrifugy týče, z neznámého důvodu se všichni tvářili, jakože nemají daleko k tomu, aby vyhodili dnešní oběd, a divili se, že mi taky není špatně. Nejvíc good byla ale horská dráha, co vypadala staře a nudně. Tobi a Jong si sedli dopředu, úplně nejvíc, protože to bylo nejspíš exciting vidět co nás čeká. Ale my (já, Dee, Jan a Lizzie) jsme se posadili úúúplně dozadu, jak nejvíc to šlo. Je to tam prý nej, nejvíc to hází a je to nejrychlejší. Byla to vážně vážně sranda, smáli jsme se jako magoři :o) a jeli jsme ještě asi 3x. Měli jsme se vrátit asi v 5 odpoledne, ale Jan zavolal Peg, že to není nutné, že pro nás přijede později jeho máti. Stihli jsme si ještě v klidu zopakovat několik nejlepších atrakcí (fronta na Pitt Fall byla v tuto hodinu už delší a já a Dee jsme málem umřeli nudou) a vyzkoušet i něco "nového", jako například autodrom :o) Tak jsme se dostali za hranice zábavního parku asi v půl desáté večer. Vyzkoušeli jsme toho hodně, ale někam jsme se nedostali, možná příště. Nejlepší je prý Kennywood na "helouvína", tak jim věřme a těšme se :o) :o)

Jinak přátelé, co je nového:

Dneska byla první hodina těláku, na který jsme se měli trochu pohybovat, tak jsme si všichni poctivě přinesli bílý triko, gym shorts a tenisky. A hádejte, co jsme dělali? tak pro začátek... jsme běhali 12minutovku. :o) :o) naštěstí se to bralo jako run/walk test, takže většina třídy se jen vesele procházela po oválu a jen pár cvoků - se mnou včetně - běželi. Nebyla to taková tragédie, jako u nás ve škole, protože ovál není jedno velký bahno, a je taky o dost kratší, což zvedá sebevědomí. Myslim, že jsem ještě pořád červená :o) ale jinak jsem si to vážně vážně užívala.

Zítra píšem písemku z matiky... což je dobře. Nemusim tahat knihu přes půl školy a zpátky.

jinak teda lidi, díky díky že to furt ještě čtete, dělá mi to víte co? Radost!!! :o) :o) :o) thx

mám vás ráda, mějte se famfárově a papááááá