Tuhle jsem uvažovala o smyslu slovního spojení "kouzelný okamžik" a došla jsem k tomu názoru, že každý člověk má nějaké své kouzelné okamžiky. Já mám tři. Nejprve bych vám ale ráda vysvětlila, co pro mě kouzelný okamžik znamená. Je to taková chvilka, malý moment, kdy člověku udělá radost něco zdánlivě obyčejného. Já dělím kouzelné okamžiky na náhodné a plánované. Náhodné jsou prostě takové, kdy to člověk nečeká. Třeba vyjde ráno z domu a uvidí na plotě mokrou pavučinu, co vypadá jako perly jen tak visící ve vzduchu. To člověku může udělat radost... ale to byl jen příklad. Takových okamžiků jsou spousty. Pak jsou ale plánované kouzelné okamžiky, věci, o kterých víte, že vám udělají radost, a tak si je naplánujete. Příklad ze života: moje sestra miluje svého potkana Dýdžejáka. Já ho taky miluju, to každopádně, ale jednou je to její potkan. A ona považuje za svůj kouzelný okamžik to, když mu může dát pusinku. Vím že je to trochu úchylný, ale to je prostě moje sestra. Teď vám sem napíšu svoje tři kouzelné okamžiky. Ne proto, že bych si myslela, že vás to zajímá, to ne. Spíš proto, že jsem si stále ještě nekoupila deník :o) a asi to ani neudělám, protože co bych pak psala sem :o)
Nu což, můj první kouzelný okamžik nastává každý den. Je to tak trochu veřejný kouzelný okamžik, protože ho pravidelně absolvuji se svou sestrou a občas ještě s jinými lidmi. V době těsně před půlnocí jede vlak z Liberce. Pak je půlnoc a my slyšíme z balkónu bimbat hodiny na kostele, přičemž máme tak nějak ve zvyku si něco přát (protože je 00:00) a asi minutu potom je kouzelný okamžik. Zhasíná totiž pouliční osvětlení (alespoň v naší vesnici) a vzhledem k tomu, že je léto, všude je spousta cvrčků. A ti cvrčci velmi hlasitě cvrkají a když zhasnou ty lampy, oni se leknou a zmlknou. A pak zase začnou. Ale ta chvilka, když cvrčci zmlknou a zhasnou lampy, to je kouzelný okamžik.
Můj duhý kouzelný okamžik není každodenní záležitost. Nastává vždycky, když mám špatnou náladu a chce se mi jet pryč, nebo prostě když nemám co dělat. Jedu pak tramvají na konečnou a tam čekám, až se tramvaj otočí a pojede zpátky. A kouzelný okamžik je to, když už tam čekám třeba 10 miut a koukám na tu tramvaj a ona se pak rozjede. Vzhledem k tomu, že jsem vždycky úplně happy, když zase můžu jet, tak to taky považuju za kouzelný okmžik.
Můj třetí a poslední kouzelný okamžik se týká posílání dopisů. Kdo mě znáte, víte, že posílání dopisů a pohledů je moje úchylka :o) a ta chvilka, když dopis spadne do schránky... to je taky kouzelný okamžik.
Dřív nebo později samozřejmě kouzlo vyprchá, ale to je přece normální. Pak si najdu jiné... anebo budu už taky moc happy, že to nebudu potřebovat :o)
Kdo máte kouzelné okamžiky, víte, že je to super. Můžete si plánovaně zlepšit náladu. A kdo takové okamžiky nemáte, o hodně přicházíte, to mi věřte :o)
Tož, to jsem vám tu zase přátelé napsala zase slohovku o ničem, pardon. Mě to baví. Tak díky, že jste dočetli až sem a mějte se famfárově :o) Pá pá pá...
9 komentářů:
čusky,hezké kouzelné okamžiky :),mimochodem nevim jesti souhlasí s tím, že pokaždé, když se mi načte tahle schránka uvidim svůj ksicht. Ale nevadí. JO a smaž ty fotky na rajčeti, je to hrůza:). Tak se měj pěkně v USA a pozdravuj cvrčky o půlnoci. PS: miluju Olivera Jamese. Já jen abys věděla, že to čtu.
Oliveru Jamesovi je 28 :o) já tam dám zase časem novej obrázek... až budu mít nějakej pěknej... ale já vás tam chcu mít moje holky :o) :o)
Ahoj:o)Ten článek je krásný (možná i megakrásný), ale ty fotky už tak krásné nejsou:o( Jsou příšerné. SMAŽ JE!!!!!
Už víš, kdy odlétáš? Bude se nám stýskat:o(
Ne ne ne. Nic mazat nebudu. vím že fotky kde jsem já moc pěkné nebývají, ale prostě to budete muset skousnout. A ste krásný holky, tak nwm co řešit. Odlétám 12. srpna. Taky se mi bude stýskat...
PS: děkuju za pochvalu, Chlumko :o) taky si zařiď blog, vždyť ty píšeš výborně :o)
Naprostou sohlasím s Chlumkou, ty fotky si nezaslouží tam být!Mimochodem, už umíš hynu USA?
neumim... kdyby ji po mně chtěli tak jim řeknu že neumim zpívat.
to je ovšem výborná výmluvička. Doufám, že se v USA dostaneš k PC a budeš nám psát novinky:)
to určitě, slibuju. Ale nevim jak často to půjde. Kdybych nestíhala tak to kdyžtak napíšu na blog, ale jináč vám budu psát i soukromě :o):o)teda doufám, že v americe nemaj tak rychlej počítač jako my doma, to by mi 1 mail zabral celejch těch 10 měsíců :o)
tak vidíte že ste se dočkaly, holky moje :o) ale na rajčeti ty fotky nechám :o)
Okomentovat