Comeback

Tak jsem tady zase, v plné síle. Sice jsem poslední dobou poněkud ve stresu, za tento týden jsme totiž dopsali snad všechny písemky, což člověka pochopitelně trochu unaví... Ale i tak, vrátila jsem se, nabitá optimismem, a chci se s vámi zase podělit o některé své zážitky. Tak zaprvé: za 2 dny jedeme na lyžařský výcvik kamsi do Alp. Těšíte se? Já totiž zažívám vnitřní rozpor, nevím, jestli se mám těšit. Ale nejspíš se trochu těším, obyčejný smrtelník se přecejen do Alp nedostane každý rok. Dálepak jsem se dopustila veliké chyby, když jsem dnes šla do školy. Psali jsme totiž dvouhodinovou slohovku. Nebyla to ale jen tak ledajaká slohovka - byla to přímo příšerná slohovka. Měli jsme sice šest témat, to ale nic neznamenalo. Nakonec už jsem totiž byla tak zoufalá, že jsem vytáhla z rukávu story o kouzelné borůvce. Myslím, že Laurinová, jež si myslela, že jsem dobrá ve slohu, se hluboce zmýlila. Je mi to líto, mám ji jen jeden rok a je to fakt dobrá učitelka... no nic. Taky jsme psali z matiky, což bylo zlé přezlé, vyšlo mi 301 ovcí a do odpovědí jsem napsala jen 300. Asi mi strhne body. Včera jsme taky psali pololetní práci z fyziky a já si nevěděla rady snad ani s jednou úlohou. Když jsem se konečně prokousala k něčemu, čemu jsem výborně rozuměla, Voženda pravil, že končíme a sebral mi to:o( A vůbec se mi poslední dobou nějak nedaří. No nic, tyhle melancholický řečičky si nechám pro sebe a své okolí, mějte se fantasticky
pepinka.