Opět hlášky odjinud =)

Buchalová:

"Ježiš, já už jsem úplně prostorová!"


Tůmová:

"Michale, co to tam pod tou lavicí mastíte?"


Semnický (biologie):

"Teď si děvčata představte, jak to mají ti kluci těžké. Chlupy na zádech, hrudi, břiše, nohou, v oblasti genitálií, v nose, vousy,.... no je toho zkrátka požehnaně! Teď to vypadáme jako nějaké vopice co?"


"Když se nám narodila dcera Eliška a já jí viděl poprvé, tak jsem řekl: ´Ona nemá lanugo!´. Dokážete si představit, jak na mě manželka koukala. Ony byla chudák ráda, že to vůbec porodila a já přijdu s nějakým lanugem!" (lanugo=plodové ochlupení)



"Jaké máme další žlázy? Potní, mazové a. ... ? No holky, tak co máte? - Prsa? - A v nich? - Mlíko? - Ale houby, jak se tomu jinak říká? - Mléko? - Mléčné žlázy, děvčata!!"


"Koukněte se támhle na Tomáše! To je typický příklad sálání. Úplně to z něj sálá až chudák Eliška musí otírat čelo!"


"Tak Tomáši! Přestaňte na tu Báru házet ty vaše medové úsměvy. Já vim, že je hezká, tak se nestyďte a koukejte jí už konečně někam pozvat! A jestli ne, tak laskavě mlčte a poslouchejte výklad o termoregulaci!"


"A na základce! Tam jsme ještě běhali 1500m. A když jsem doběhl, tak jsem měl úplnej rybník v botách, jak jsem se potil!"


Rasko:

"Hello, I´m Wesley but you can call me - kretén!"


"I was on the teambuilding and our ´židitelka´ was talking about......"


"I love one czech meal - ´kupičná kašá´"


Goll:

"No a vona si ta paninka usmyslela, že bude tenhle kokón aplikovat na našich dětech! Už to vidim. Dítě bude zlobit, šoupne ho do kokónu se delfína a vyleze jako ouplnej svatoušek!"


"Dalo by se říct, že spolu měli velmi něžné přátelství. - Takže to byli milenci? - Říkejme tomu radši něžné přátelství, kolegyně."


"A ti UHŘI se stále bouřili a nechtěli se poddat rakouskému systému, tak ...."


Ehlová:

"Tak jaké byli prázdniny? - Krátké! - No popravdě řečeno mě to ani nezajímá. Máme celkem dost práce, tak hned začneme!"


Jandíková:

"Ta fce na ze všech těch kolegyň umřela a na tom místě, kde zkonala, tak tam zatvrdla!"


"A my si tu z těch alfíček uděláme malou legraci a přesuneme je proti jejich vůli na začátek příkladu a hned v nás cukne matematik a zjitíme, že je to co?...No přece derivace našeho proradného příkladu!"


"No já jsem vás chtěla nechat udělat zkoušku, ale protože jste na tu chybu přišli, tak budu hodná diktátorka a nemusíte jí dělat."

Hlášky

Hrůza:

"Fontána bývá vždy oslavou moci tuposti nad měšťanskými prostory. Ta liberecká je toho krásným důkazem, myslím, že pan Kittner s tím osvětlením, starobylou sochou a pseudomoderními lavičkami dotáhl dadaismus k dokonalosti."

"Když se do nich ponoříte, mohli byste v tom začít vidět erotické motivy... tak já radši půjdu dál."

"Až uvidíte Boschovy obrazy, setkáte se s vlastními démony..... ale dobře vám tak!"

"Měl jsem v plánu vás donutit něco vymýšlet, ale vzhledem k vašemu nadšení se této rozkoše vzdám."

"Až nám přijdete k maturitě říct, že jste nám na naše administrativní dotazy odpovídat odborným výkladovým stylem, posadíte nás do kolen."

"Policajti tyjo, tryko s tvrdym po r, to jsou pekelníci, neskutečný ignoranti, to nemá obdoby..."

"Lewis Carroll, nejkultivovanější světový pedofil, se - pochopitelně - specializoval na tvorbu pro děti."

Černyševská:

"Est-ce que tu pass ton temps libre on stade?"

někdo: "Jestli trávíš volný čas ve stádu."

"Viděli jste někdy bojler? Když půjdete ve městě po ulici, uvidíte jich hodně."

Franc: 

"Sežvejkáte šťavel, poleptá vám to žaludek a na kraji lesa padnete mrtva k zemi. To je vaše představa?"

Rasko:

"How do you say that?" - "Modelína." - "Modelíni? That sounds like Mussolini."

Kostincová:

"Ajný, teď vážně lituju, že jsou zakázaný fyzický tresty!"

Ajný: "...něco v rámci talířů..."

"Něco v rámci talířů!? Vy zvažte způsob vyjadřování, miláčku!"

Goll:

"...paní se jala tu myšlenku propagovat tady, že jako mrknete na delfína a ste v cajku."

"Paní říkala, že dokonce i schůzky pedagogů se dělaj v kokónu! Prosimvás, průměr kokonu je 180 centimetrů! Fakt si nedovedu představit, že by nás paní ředitelka všechny narvala do kokonu."

Blogu zdar... nazdar!

Může se vám to zdát pěkně kontraproduktivní a nesmyslné, ale poslední dobou se snažím sem moc nepsat. Tedy abych to upřesnila, nepsat o tom, co dělám, nedělám, jak se mám a nemám, jak žiju a přežívám. Ačkoliv se nepovažuji za nějak zajímavou osobnost, tento blog prapůvodně - už to budou čtyři roky - vznikl proto, abych se mohla někde vypsat. Ze začátku to byl a stále částečně je něco jako můj deník. Pochopitelně vám píšu především o těch zajímavějších věcech ze svého života, o zážitcích, názorech, poučeních a zamyšleních, které mi přijdou alespoň trochu publikovatelné. A občas, přiznávám, poněkud stupidně naháním sledovanost blogu na učitelských hláškách, které jsou veleoblíbené a velehojně velečtené. Tak či tak, časy se mění a i tento ne zas až tak čtenářsky zajímavý blog má své pravidelné návštěvníky. A právě proto si teď prostě musím dát pomenší pauzu. Jakmile bude o čem psát, samozřejmě můžete očekávat článek, nemyslím, že budu psát méně než dřív. Jen - jak jsem řekla na začátku - teď pro vaše dobro nechci a nemůžu psát o tom, co dělám a jak se mám. 

Posledních pár dní mě prostě nenapadá, o čem jiném bych psala. Jedu teď něco jako maraton, pobíhám v začarovaném kruhu a chytám z toho pravidelné pětidenní zoufalství střídané ne úplně pravidelným úžasným dvoudenním vysvobozením. Ačkoli mě víkendy s mým milým zaručeně zlepšují náladu a v neděli večer si připadám jako vyměněná a dokonce i schopná přežít nátlak okolností (školy, práce, nedostatku spánku a tisíce dalších problémů), v pondělí, nejdéle v úterý končím. A právě tou depresí z pocitu bezvýchodnosti své situace - odborně se tomu asi říká sebelítost - bych vás byla schopna zásobovat hodiny a hodiny.

Toho vás radši ušetřím. Jak jsem řekla: když mým stereotypním životem proběhne něco zajímavého, dozajista vám o tom dám vědět. Hlášky učitelů berte už jako samozřejmost, jakmile jich bude dost, můžete je očekávat. Ale kdybych nějakou delší dobu nepsala, není to proto, že bych na vás zapomněla. Je to proto, že se vás snažím ušetřit své deprese.

Tenhle článek je něco jako preventivní omluva, ke které možná ve výsledku ani nebude důvod. Mám vás ráda, čtenáři. =)

Hlášky

Černyševská:


Úkol... Tom? - Já se strašně omlouvám, ale já jsem včera neměl čas. - No... já se strašně omlouvám, ale píšu ti za pět.

............................................

Vy ste uplně dutý, tady to uplně duní!

............................................

Vybereme někoho z příslušníků slabšího pohlaví... (myslí kluky)

............................................

To jsou šaty, které jsem si koupila. Přeložit. ...ale né! Je jenom jedna šata!

............................................

Já tady mám podmínky... Já se tady cítím jak ryba v plotě.

............................................

Zkuste se alespoň chvíli soustředit! Nebo si to rozdělte - každej se bude soustředit tři minuty a ono to vydá.

............................................

Dám vám příklad, kterej vám je bližší... Já... se... na to... můžu............ vykakat. Vykakám se na to.

............................................

Už mě nic nenapadá. Asi mi došla baterka.

............................................

Hrůza:


My sme najednou uprostřed něčí hlavy.

............................................

To vídám, když chodím do těch kakofonických tříd, kde jsou všichni jak sto let rozladěná basa, na to se pak těžko hraje.

............................................

...už i ty děti, proboha, tak to si radši vyleju hlavu!

............................................

Když sedíte v hospodě a propijete svoje boty, co nemůžete?... Jít domů!

............................................

Igor:  Neruda byl prasák.
Hrůza:  No, byl to muž znalý života, můžeme říct.

............................................

Danča už má dráty z hlavy? Tak Dančo poď... - Hmmmm..... - Hmmm, hmmm! To je teda pěkná babeta, tak poď do světa babeto!

............................................

Asi nejspíš jednoznačně to byla nějaká divoženka, ne žádný myšlenky, že by si ho nabalila a cucala z něj penízky, prostě z ničeho nic najednou bum, prásk, ahoj a nazdar!

............................................

Na mě tam všichni koukali jak na debila, protože jsem tam skákal jak opice, zatímco ostatní tam všichni ty kalhoty u kolen, asi měli povolený pásky, protože měli plný břicha cocacoly...

............................................

...a proč si teda neustřih hlavu?

............................................

Kašlu na nějaký krásný dívky, budu to tam kosit a hotovo!

............................................

...což je naprosto největší blázinec na celé básni...

............................................

To, že tam jsou nějaký metafory, neznamená, že by si autor doma ohryzával nudou tužku.

............................................

Nikčo, poď, já vždycky ty zíváky budu považovat za okysličené...

............................................

Cože? Máš z této básně pocit rychlého splácání?

............................................

Máte tady dva trychtýře, upe čekáte, že bude ňáká lovestory nebo bitka, a ono to nakonec vyšumí upe do nikam.

............................................

Já to poslouchal tolikrát, že se mi to vrylo do paměti, tohle budu blábolit ještě na smrtelný posteli.

............................................

Pochopili jste smysl této básně? No to doufám že ne, to byste byli zralí na odvoz do Bohnic!

............................................

Doufám, že máte nějaké sešity, do kterých si budete psát moudra a chytrostě...

............................................

Používání notebooků je v mých hodinách zakázáno, neboť si myslím, že byste měli pěstovat kontakt s tužkou a papírem.

............................................

Franc:


Šedlbauerová lajdá.

............................................

My už sme vás málem oplakali, vy ste zase dorazila. To je smůla.

............................................

Gončáre, viděl jste někdy ocet?

............................................

Rasko:


Is Kofola something like a communist Coca Cola? Yeah? And what is RC Cola then? Real Crap Cola?

............................................

Vaňková:


Vysoká škola ekonomická v Praze je považována za jedno z těch těžších gymnázií.

............................................

Teď vůbec nevim, jestli mi to vyjde, ale to je jedno.

............................................

Igore, neberte to osobně!! - Ne v pohodě já jsem blbec.

............................................

Řikám manželovi: vstávej, máme chlapa na balkóně! Ale já v tom prsty neměla!

............................................

Goll:


...v rukou v Turků. Teda. ...no ha-ha-ha!

............................................

Kolegyně, co vy to tam máte za benzenová jádra? No kolegyně, vy rudnete! Kolegyně se skrývá za benzenovými jádry! Cože? No nechte toho furt? Tak soráč, já už mlčim.

............................................

Mumifikovat zaživa, no kolego, co to je zas za plácando?

............................................

Jak mauá, že, kolegyně?

............................................

Já tady čekám na nějaký příjemný slovo a vy tady zvedáte židle! No vy ste ale sebranka!

............................................

Stereotyp v plném proudu

Všichni jsme se úspěšně navrátili k našim školním životům, další větší prázdniny jsou kdesi v nedohlednu a povinnosti se na nás hrnou ze všech stran. Opět si můžeme připomenout, jaké to je nestíhat. A obávám se, že to bude horší. 

Já v současné době dělám, co můžu, abych měla co nejvíc práce hotové, protože jakmile se mí prarodiče vrátí z lázní, skončí tím pro mě přístup k alespoň trochu funkčnímu PC (ano, takto zásadní a pro studentsko-pracovní život nezbytná samozřejmost). Pak už nejen že nemůžu psát domácí slohovky - a že jich teď nemáme málo - nemůžu vyhledávat studijní materiály ani pořádně zpracovávat maturitní témata... to vše se dá odložit nebo vyřešit jinak. Co považuji ale za zásadní problém, který pro mě nastane přibližně 28. září, je, že po tomto datu nemohu pracovat na svojí seminární práci. Překlad této historické povídky si prostě z prstu nevycucám a ze svého knižního slovníku už jsem vyždímala, co se dalo. Bez internetu se s touto prací prostě dál nehnu. A datum odevzdání je oficiálně konec října. Takže nyní vstávám ráno dřív, abych se posunula alespoň o pár vět, o odstavec, a využívám každého volného odpoledne, abych s prací pohnula nějak výrazněji. A buďme k sobě upřímní: kolik volných odpolední mám týdně? Jedno.

S tímto mi držte palce. 

Další věc, která nastoupila společně s novým školním rokem, jsou sportovní trimestry. V prvním trimestru na mě zbyl sport, jehož jsem se dlouho obávala a videa na youtube mě v tom jen a pouze podporovala. Tímto sportem je v dnešní době velmi populární zumba. A po první hodině, již jsem absolvovala minulý čtvrtek, začínám chápat proč. Když pominu kroucení zadkem, klepání poprsím a podobné šílenosti, je to docela zábava.

Napsala bych vám toho mnohem víc, ale musím zase spěchat do školy. Tak se mějte krásně, slunce v duši to ti sluší :D jak se říká :) hlavně se nenechte vcucnout, jak říkám já :) Tak zdarte :) a zase někdy (brzo - úpadek tohoto blogu na úkor čehokoli: školy, práce, nepřístupu na pc... se prostě nestane!) :)

Hlášky z jiných tříd

Nečekala jsem tak rychlou odezvu, jsem velmi příjemně překvapena, možná dokonce i nadšena zálibou studentů v hláškách učitelů. A proto tu pouhý den po jedné várce hlášek máme druhou, lepší, neboť je nasbíraná a zkompletovaná za mnohem delší časový úsek, než to, co vám běžně dodávám já.

Obrovský dík Šárce =)

................................................

FRANC:


"To je třída! Vy kdybyste nedej bože měli mít děti, tak ani nevíte, jakym koncem je máte krmit!" - nevěděli jsme jakym koncem bakterie přijímá potravu a jakým ji vylučuje :D

---------------------

"Zazkoumáme si na staré časy."

---------------------

"Vy se furt hájíte, že jste humanitní třída, ale úroveň vašeho vyjadřování je hanbeně mrzká."

---------------------

"Jak se živí bakterie, Nožičková?" - "Fototrofně?" - "Takže vy na sebe doma místo jídla svítíte jo? No to jsou mi věci."

---------------------

"Co jsou to druhoústí?" - "To se jim ústa změní v řitní otvor a na opačné straně vzniká také řitní otvor." - "Joo? A popište mi, kdy se vám to stalo naposledy?"
---------------------

"Mech. Víte, co to je? Nevíte? Heleďte, tak to by mě teda zajímalo, kam vlastně chodíte, když jdete do lesa."

---------------------

"Víte, až vám bude 18, tak vám rodiče prozradí, co to ten alkohol vlastně je."

---------------------

"Vy jste vlastně ta humanitní třída, takže nemáte matematiku, chemii,..." - "Máme!" - "Ále, prosim vás. To máte jen tak pro legraci. Ale heleďte, trochu se tomu věnujte jo? Ať umíte počítat aspoň do deseti."

---------------------

"Jak tomu říkáte doma?.........Správně, hypokotyl!"

---------------------

BUCHALOVÁ:

"Pánové, musím vás upozornit, že potenciometr v žádném případě neměří potenci..."

---------------------

"V této úloze použijeme pravidlo pravé ruky. Kdo má obě ruce levé, má bohužel smůlu a letos zřejmě propadne z fyziky."

---------------------

"Honili se honili, až se dohonili. Moje otázka zní: V jaké vzdálenosti od domova se dohonili?"

---------------------

MINSTER:

"Sedl si pod fíkovník až najde to, co hledá. Po čase mu tam začalo něco růst. Nevěděl, co s tím, tak to utrhl, uvařil ve vodě a tak vznikl zelený čaj"

---------------------

"Copak dělá takový koksař?" - "Vyrábí koks" - (někdo) "A není to náhodou protizákoné?" - (Minster) "To je koks, ne kokain!"

---------------------


JANDÍKOVÁ:

"Tento příklad je pro nás velice tragická situace, takže my na něj nepůjdeme normální legální cestou, ale použije utajený nelegální způsob."

---------------------

"Ještě máme několik pikosekund, takže se nevzrušujte a koukejte vypočítat ten příklad!"

---------------------

"Jsem se zase rozvášnila! Mě musíte krotit!"

---------------------

"Možná se v nás cuká matematik, ale nechme to tak. Bude se nám to ještě hodit."

---------------------

"Tím opáčkem jsme si přihřáli polívčičku na limity."

---------------------

KOSTINCOVÁ:

"Pod topolem podle skal, zelený mužík zatleskal." - pronesla, když na hodinu ruštiny přišel Mister s třídnicí a měl na sobě (skoro) fosforově zelené tričko

---------------------

PĚNIČKA:

"Družice Franta Vomáčka dneska vysílá..."

---------------------

"Skoro zataženo" (místo Skoro jasno)

---------------------

VOŽENÍLEK:

"Tři základní teze ze ZŠ: 1. Když vytáhnete kabel ze zásuvky, tak el. proud vyteče na podlahu, proto se musí domy uzemnit. 2. Ručička na kompasu ukazuje na sever, protože v Norsku mají velké zásoby železa. 3. Měsíc září (svítí)"

---------------------

GOLL:

"Jsem si pak připadal jako Maestro Kokotino!"

---------------------

"Co tady děláte vy bando bídáků."

---------------------

"Tak co? Jak vám dupou králíci?"

---------------------

SPOLUŽÁCI:

"V tajze je celoroční převaha sraček" - místo srážek

To nám tu chybělo!

Ač bychom se všichni do jednoho nejspíše rádi vrátili do časů prázdnin, jedno pozitivum ke školnímu roku neodmyslitelně patří - hlášky učitelů. Máme za sebou teprve týden a já už nyní přináším první letošní várku pedagogických výroků. Asi si ale všimnete, že se nám tu opakují stále ta samá jména... čímž bych chtěla požádat kohokoli z našeho gymnázia, z jakékoli třídy, i bývalé studenty: určitě máte nějaké staré sešity po stranách popsané různými bláboly, které kdy vyřkli někteří z našich milovaných profesorů. Nabídnete je pomocí mého blogu k přečtení ostatním? 

..............................................

a teď k věci.

Černyševská:

Co? Co já jsem dělala? Intenzívně odpočívala!

..............................................

Já se do Vánoc ještě určitě budu věnovat všem, neboť nějakou známku vám vtělit musim.

..............................................

Kdo se nechce nebo z jakéhokoli osobního důvodu nemůže zúčastňovat všeobecného cvrkotu, nechť si sedne dozadu a nebudeme se navzájem vyrušovat, leč požadavky budou na všechny stejné.

..............................................

Chlapče! Promlouvám k tobě česky, anžto by ses pak vymlouval, žes mi nepochňápl.

..............................................

Byla bych byla bývala byla.

..............................................

Heleďte, já vám řeknu takovou pomůcku, na kterou jsem přišla vlastním závitem.

..............................................

Pavle, podej mi prosimtě támdleten sešit, já mám tady tak hezky rozložený roucho...

..............................................

Franc:

Schiere, neschovávejte se tam!

..............................................

Sedíte voba v první lavici, ale ani jeden nevíte nic. Vy byste si měli spíš sednout někam támhle za zeď.

..............................................

Tak jak se tomu říká, Rajnoho? - Prosim? - Neproste, odpovídejte!

..............................................

Hrůza:

Nižší státní maturitní zkouška se odehrává po vzoru Pavlovových Psů - naslintat něco na papír.

..............................................

Uvažuje někdo o psaní té vyšší úrovně maturit? Jirko? Ne? Tak trénuj psaní rychlých stupidit.

..............................................

Jsou tam i slohové útvary, které vůbec v českém jazyce neexistují, například útvar honosně nazvaný "zamyšlení". A my vám máme udělit třetinu bodů za to, jestli jste opravdu napsali zamyšlení. Což je otázka hodná zamyšlení.

..............................................

To ať se na mě nikdo nezlobí, ale esej za 90 minut nedokáže napsat absolutně vůbec nikdo, protože to jednoduše není v lidských silách.

..............................................

Víte, co to je motivační dopis? Je legrační moderní doba a vy se musíte jít prodat jako kus salámu.

..............................................

Teď se mi malinko trhla nitka, ale dobré.

..............................................

Budete známkovaní jako dobytek podle nějakého vytetovaného čísla, takže bez jakéhokoli přihlédnutí k danému jedinci. Co tam bude napsané, to tam bude napsané, a překročí-li to hranici zdravé normality, textík letí do škarpy.

..............................................

Svou nepřipravenost na hodinu jsi odůvodnila hezkou epickou historkou... tomu by se dalo říkat argumentativní epika: nemám to, protože....

..............................................

To dávaj ale v nějakym multiplexu ne? Já to tam nemám rád, jak si tam lidi sypou kukuřici za krk a tak...

..............................................

To je věc, která není úplně málo patetická. Někteří studenti vyprsknou v smích tam, kde jiní zamačkávají slzu, což působí rozbroje v týmu.

..............................................

Seznal jsem, že jazykové schopnosti dnešních studentů tak úplně na Komenského nestačí. A bohužel nebo naštěstí se to ještě nikdo nepokusil přeložit do modernější češtiny. Abyste tomu tak nějak rozuměli, museli byste občas trpět duchovními krizemi barokního rázu, což pokud se vám nestává, máte asi smůlu.

..............................................

...tam jsou ty prosvícený rudý kompoty, v nich plavou ty rozcuckovaný věci, pak vám dojde, jak je takovej kompot děsivej! To vám řikám, takovej kompot byste si fakt nedali na noční stolek. To by mohlo bejt místo stezky odvahy: "projekt spaní s kompotem".

..............................................