Carmen

Na podzim se někteří studenti našeho gymnázia zúčastnili projektu Evropa v srdci Evropy, který probíhal v souvislosti s olympiádou mládeže EYOWF, konanou v Liberci v únoru letošního roku. Liberečáci, jistě si vzpomínáte, jak jste se po nějakou dobu museli vyhýbat v obchodních centrech velkým částečně růžovým krychlím s mapami a srdíčky - tak přesně tohle nás přivezlo na Carmen. Ze všech zúčastněných škol libereckého kraje jsme totiž vyhráli s Portugalskem druhé a s Litvou první místo, což znamená dohromady 40 tisíc pro všechny, kteří se na projektu podíleli. Po spočtení, kolik peněz vychází přibližně na 1 studenta (kolem tisíce), jsme se shodli, že to utratíme za divadlo.

Představení Carmen, které začínalo v 7 večer, předcházela procházka centrem Prahy, což tedy žádná sláva. Bylo horko, všichni byli ve společenském oblečení (žádné extra pohodlí) a vše probíhalo stylem ZŠ, což znamená rozchod na začátku Karlova mostu, sraz za 15 minut na konci Karlova mostu a tak. Ale nakonec jsme do hudebního divadla Karlín úspěšně dorazili a představení mohlo začít.

Hned na začátku musím říct, že být divadelní recenzent, dávám Carmen takových 90%. A teď vám řeknu proč.

Hlavní roli obsadila samozřejmě Lucie Bílá, která byla výborná, o tom není pochyb. Další z hlavních postav byly ztvárněny Martinou Poulíčkovou a Peterem Strenáčikem. 

Příběh pouze naznačím: Jde o to, že existuje téměř dokonalý pár - Katarina a José. Ti jsou zasnoubeni. On má dobré místo u městské policie, ona je dcerou starosty. Za nedlouho se budou brát. Jedinou malou vadou na kráse jejich vztahu je její ctnostné, ale hloupé rozhodnutí, že chce sex nejdříve po svatbě. Což pochopitelně Josému není nijak po chuti. Zvrat nastává ve chvíli, kdy do města přijede cirkus v hlavní roli s okouzlující a koketní cikánkou Carmen. Ta se, ačkoliv to nerada přiznává, zamiluje do Josého a on do ní. Ji však chce i spousta jiných mužů a jemu brání jeho povinnosti a také vztah s Katarinou, ačkoliv ten mu toho moc nepřináší (kromě snad jistoty idylky kdesi v budoucnosti). A pak se to zaplétá dál. Muž, který považuje Carmen za součást celého cirkusu a tudíž za svůj majetek, zabije jednoho policistu Josého zbraní. Z něho se v tu chvíli stává vyvrhel, dostává se na dno, a Katarina, která ničemu nerozumí, se za něho akorát modlí. Nakonec se José rozhodne pravého vraha udat uprostřed cirkusového představení, což mu (stejně jako Katarině) málem zapříčiní smrt. A určitě to znamená konec pro Carmen, která se přiznává, že už není, kdo bývala, a že chápe smysl lásky díky Josému. Takže to vlastně dobře dopadne.

Jak scénografie, tak kostýmy, všecko se mi moc líbilo... když se vám uprostřed jeviště najednou objeví fontánka a jezírko, no, docela jsme se divili. Nejvíce se mi určitě líbily šaty Lucie Bílé, černo-červené, takové správně cirkusové, ale s červenou květinou ve vlasech jí to podle mě slušelo. Ačkoliv do doby, ve které se příběh odehrává, se pochopitelně nehodila.
Do toho všichni krásně zpívali. Drobnější vadou na kráse bylo nedotažené ozvučení, kdy občas nebylo přes hudbu hercům rozumět. Naštěstí nahoře nad jevištěm běžely titulky v angličtině, které sice nebyly doslovným překladem, ale když jsme nerozuměli, mohli jsme se zorientovat tam. Takže celkové shrnutí? Vlastně nemůžu říct, že lituji, že jsem do té šílenosti Evropa v srdci Evropy šla, protože se to vyplatilo. Carmen rozhodně doporučuji :)