Moji milí...

...už jsem vám dlouho nepsala. Připadám si trochu jako magor, denně chodím na svůj blog a denně se tvářím překvapeně, že tam není nic nového.. načež mi většinou dojde, že za to vlastně můžu já sama, a pak si to pochopitelně vyčítám, že na vás takhle kašlu.

Takže co je tak u mně nového?

V podstatě nic. Pořád žiju tentýž nudný středoškolský život. Pořád ho stejně nesnáším. Sotva asi teď chcete číst moje stížnosti, takže se to pokusím zkrátit. 

Nesnáším školu. Možná, že kdybyste projížděli moje nejstarší články (kdo ví, jestli to vůbec bylo na tomto blogu), dočetli byste se, jak mám ráda to naše gymnázium, a jen samá chvála. Bla bla bla. Hoven. Nikdy dřív jsem na škole nestrávila víc než 3 roky. Tady jsem sedmým rokem a mám ještě dva před sebou. Nesnáším tu budovu, nesnáším tu instituci, nesnáším všecko, co se tam děje. Ano, vím o možnosti přejít jinam. To nechci, protože ať půjdu kamkoli, na jakoukoli školu, vždycky to bude horší. Naše škola není špatná, co se vzdělání týče. Když chcete být zastaralí, s malými možnostmi, ve staré odporné komunistické krabici, a jen dělat, co vám kdo řekne, s pocitem, že ať děláte, co chcete, nikdy nebudete dost dobří, potom ano, Gymnázium F. X. Šaldy je tu pro vás. Rozumíte mi? Já nechci na školu, kde děláte prd a projdete v pohodě, nebo na školu, kterou si zaplatíte stejně jako ti pomalejší, a pak se jede podle nich.

Jsem asi moc vybíravá, ale školu, jakou chci já, tu prostě nemáme. Proto bych nejradši teď odmaturovala a měla klid. Následující dva roky jsou pro mě noční můra, vážně. Dala bych všechno za to, kdyby šlo maturovat bez dokončení střední školy. To byste nechtěli? Místo sezení v lavici a čekání na den, kdy to všecko budete mít za sebou, se prostě nechat vyzkoušet a konec šmitec? Protože naše škola není místo, kde já se učím nové věci.Vážně ne. Buď to, co říkají, dávno vím a odmítám prostě jen trávit čas opakováním (matika, angličtina), nebo mi to přijde moc podrobné a zbytečné a prostě na to kašlu a tak nějak stejně procházím (fyzika, biologie), a nebo to, co mám pocit, že se vážně potřebuji naučit, vykládají tak, že u toho stejně usínám a ignoruji pedagoga od zvonění do zvonění (čeština). Opravdu stojí za to takhle trávit další dva roky? Protože já mít motivaci a inspiraci, já můžu být neskutečně produktivní a ambiciózní člověk. Naše škola mě otravuje a zdržuje. Akorát mi motá hlavu tak, že ani nevím, co chci dělat, a když už vím, co chci, tak to dělat nemůžu, protože mi zabírá čas. Říká se, že když člověk něco opravdu chce, tak si za tím jde. Whatever. 

O škole toho bylo dost. Můj názor znáte.

Co dál se teď děje... Jsem nakýblovaná u bábinky, protože jeli s dědou do Maďarska do lázní. Je to tu pohodička, do školy to mám pár kroků, do centra taky, vařím si tu, koukám na filmy, a tak různě. Kdyby to šlo, byla bych tu pořád.

Snad rozumíte. =) a jinak asi nic. Už se vážně moc moc moc těším na prázdniny. Budu dělat stejný kulový, jako teď, akorát nebudu muset brzo vstávat a trávit x hodin ve starý komunistický budově (kam, jak vidíte z fotky, zatejká i do prvního patra) spánkem na tvrdý lavici. Kapišto?

Tak se mějte bombasticky, zas někdy napísáčkuju =) papa, milí čtenářové

PS: taky by to tu chtělo trochu aktualizovat, ten vzhled a tak.. rozumíte, ne? snad se najde chvilka..