pátek 12. února 2010

Jarní prázdniny

Tak dneska jsme se, milí zlatí motýlkové baculatí, vrátili. Byla prča. Tedy nuže jářku..... Asi bych to nejprve vzala chronologicky, protože hustit tady do vás zážitky stylem "páté přes deváté od desíti k pěti" není podle mého ten nejlepší nápad.
Inu, v sobotu jsme se sbalili a v neděli kolem druhé hodiny jsme to všecko nacpali do aut a vyrazili. Protože jsme se na sjezdovku nemohli dočkat, vyrazili jsme už ten den na večerní lyžování. Tedy abych to upřesnila, cesta na sjezdovku spočívala ve sjezdu po louce, pak kousíček lesíkem, a pak po další delší louce - většinou neupravené. A pak ještě kus po silnici. Celé to, když nepočítáte pády, trvalo ani ne deset minut. Tak jsme tak vyrazili a spokojeně sledovali rolbu, jak sjezdovku upravuje, zatímco jsme čekali, až otevřou okýnko na prodej permic. Za chvíli nám to už ale přišlo trošku divné, a tak jsme hledali konkrétnější cedule ohledně večerního lyžování (přestože někteří členové výpravy si byli jistí, že na internetu opravdu psali že to je v neděli a středu)... načež Mája našla obří žlutý nápis "večerní lyžování středa, sobota". Tak jsme si sbalili svých pět švestek a vydali se zpátky, a to vám říkám, táhnout jen sebe a prkno po tmě do kopce hlubokým sněhem je makačka, natož si vemte co ti chudáci lyžaři. V přezkáčích. Nakonec pro nás teda přijela teta Pavla, což od ní bylo moc pěkný, protože jak znám svý rodiče, ty by na nás akorát hodili bobka a řekli ať to dojdem. Jen Kuba a Mája si hráli na velký šporcmeny a vyšlápli to, a pak si z nás dělali srandu :D
Večer jsme (většina rozhodla) koukali na Hitche. Noc byla, řekněme, krušná, přinejmenším, protože nám všem bylo vedro, jen Kubovi byla zima a tak se nesmělo otevírat okno... a Mája svítila pořád mobilem a měla nahlas sluchátka a tak vůbec... a ani na tu postel jsme se dva nevešli pořádně... a já měla kecavou.
Druhý den jsme se vysoukali z postelí, posnídali, a vyrazili na svah :)) počasí bylo úžasné, sníh taky, všecko bomba pecka super. Třetí jízdu jsem najela na bouli, tak jsem to vyrovnávala v celkem velké rychlosti, a v tu chvíli to do mě ze strany napálil pán na prkně, letěli jsme asi dva metry, spadli, zanadávali, rozdejchali, a pak celkem pohoda. Výsledné škody: vázání v háji (spraveno na místě v půjčovně lyží), půjčené Jirkovy brýle v háji (mu koupim nový cajk), bolavý kotník, modřina na stehně jak česko, a po dvou hodinách bo kolika v Tanvaldě v nemocnici ještě zápěstí v dlaze. Jaj.
Večer jsme se koukali na film, na Borna, plus nám Kuba zas vyprávěl ty příběhy jak se hádaj co se stalo... a usnuli jsme.
Další den jsem se všeobecnému dění poněkud vyhnula, protože mě ruka ještě dost bolela a shodli jsme se, že nebude nejbezpečnější vyrážet takhle na sjezdovku, a tak jsem dopoledne strávila vevnitř a odpoledne jsem s ostatními hrála dostihy a sázky, které Kuba jaksi vyhrál dřív, než jsem vůbec pochopila pravidla hry... načež jsme koukali na Borna dva a pak jsme šli spát.
Středa utekla nám všem asi nejrychleji, co jsem slyšela, protože ani nevím, co se vlastně stalo. Dopoledne snowboarding (trvalo mi pěknou chvíli, než jsem se zase přestala bát že mě někdo smete), pak oběd, odpoledne sáňkáňo a hry, zase dostihy a sázky, tentokrát Kubova vymyšlená verze ("Jirka je nasranej že prohrál, Usáma Bin Ládík je nasranej že vyhrál podvodem, jen nám to je jedno" - Béďa; "no tyvole takhle sem snad eště nikdy nepodváděl" - Kuba).. pak jsme dostali zmrzlinu (ňamík) a pak přišel na řadu Born 3. Pak spánek.
Čtvrtek dopoledne byl úžo žůžo, moc moc jsem si to ježdění užívala, a tak nás to unavilo, že jsme šli spát po obědě a vstávali jsme až někde ve 4 :D Pak přišla smutná část sestávající z uklízení a odjezdu Kuby :(( Když jsme se pak z této smutné události zotavili, byla sranda. Jakože ale extrémně hodně, jestli víte co myslím. Znáte asi ty momenty, kdy se všichni smějí všemu a pak někdo něco řekne a znova a znova, a vážně jsme se takhle smáli kolik hodin, až nás bolely pusy a břicha, ale stálo to za to. Tak jako vážně, když se mě můj přítel zeptá "Kolik let seš ženatá?" je to fakt moc :D :D Nebo když jsme ještě s Kubou vymysleli asitak milion nových slov jako lempř, arašídové apod. :D nebo Mája když logicky odvodila od "ta sanice" "ten saněc".
Co dál určitě stojí za zmínku je, když Bédík jen tak prostě z ničeho nic řekl: "A teď sem na něco přišel. Za pár let budu bohatej a budu se nudit, tak někoho zabiju a budu to tutlat" (načež Mája vymyslela slovo cuclat a Béďa prej "eště lepčí, budu Máju cuclat a budem to tutlat"). cvocíííí :D
"Ten záchod má divnou akustiku"
"Jíš olivy?"
nebo jsme taky s Májou (která je mimochodem k zblití) vymyslely nové sporty: pihing a grihing :D a nechtějte vědět jak to vzniklo :D
"Nemá rád když se mu řiká Béďa, včera mi to řek" - "jo, kdo mi řekne Béďa tomu rozkopu koule" - "Tak to sem v pohodě" - "No Májo neradoval bych se, já tam ňáký najdu" :D
"Jirko, co kdybys třeba hodil vystěhováka"
nebo při balení spacáků "Je to tam nabombený našišato"
"nice goggles" - "her vagon"
V pátek jsme si ještě dobalili, douklízeli, doprknili a dolyžili, a jelo se domů :))
Chválim jídlo, místo, lidi, psy, program, všecko. Pardon že sem prudila. :D

4 komentáře:

Katuššš řekl(a)...

a teprv teďmi došlo, že sem ani nepsala o Máji kartáčku, o kryse pod postelí, nebo o Máje na budík :D

Bedikk řekl(a)...

Perfektní :D

Katuššš řekl(a)...

malá uličnice včelka mááájáááááááááááá

Micro-Ice řekl(a)...

pěkný... to vypadá jako jarňáky jak se patří.. :))