pondělí 23. listopadu 2009

what im up to

Tak jsem si tuhle tak prohlížela svůj blog a všimla jsem si toho, že jsem vám už poměrně dlouhou dobu nepsala o tom, co dělám. Vím, a vy to víte stejně tak dobře, že mám vždycky období, kdy mě něco baví víc a něco míň... někdy vám píšu o tom co dělám, někdy filozofuju (znáte ty nesmírně dlouhé nudné články bez myšlenky?), někdy píšu o věcech co mě tak nějak potkávají - knížky, filmy, zážitky... a někdy mám zase období, kdy vám nepíšu skoro vůbec. Občas píšu i na témata, co mi navrhují ostatní.
A stejně tak jako psaní na blog se tato období týkají i mého každodenního života. Mám období, kdy se flákám doma a nedělám nic užitečného, třeba jen sedím u počítače nebo jím spím. Stejně tak mám období, kdy škola je číslo jedna a tak věnuju veškerý volný čas učení. Mám specifická období, kdy třeba jen čtu, jen koukám na všechny možné filmy, nebo jen poslouchám hudbu. Mám tvořivá období, mám uklízecí období, mám aktivní i umírací období. Mám období, kdy netoužím po ničem jiném, než být sama, a stejně tak mám i období, kdy jsem s ostatními lidmi až do té míry, že jim to je nepříjemné. Občas mívám i zvláštní období typu "500 přeskoků přes švihadlo 2x denně" nebo "jak objet co největší počet příbuzných za co nejmenší čas" nebo třeba "24 hodin denně v tramvaji" či "kreslení čuníků v každé životní situaci".
Mám různá období, kdy mě baví různé věci. Nevím, jestli to je tak i s ostatními lidmi, ještě mě nikdy nenapadlo na toto téma udělat výzkum.
Inu, jářku, a kdovíkteré omáčkotvorné hlášky ještě, tak jsem se zase jednou dostala na blog s tím, že vám napíšu, co tak nějak dělám. Tak zaprvé, nejspíš jste si všimli, že vám hodně píšu, a stejně tak celkem dost poslední dobou tvoříme i na náš blog se ségruškou (sestromuti.blogspot.com). Taky hodně čtu, což vás u mě snad už ani nepřekvapuje. Když jsem dočetla Twilight, psala jsem vám, a teď je čas na Stopařova Průvodce Galaxií. Opět.
Pracuju na několika náramcích přátelství, což je pro vás nejspíš naprosto nepodstatná informace, přesto je to však něco, čím trávím svůj čas, a tak vám o tom povídám :)) Dále jsem se konečně tak trochu nalodila do tempa českého školství a přestože to je stále ještě nezvyk, začínám se učit :)) Nepovažuju to za podstatné, to už dávno ne, ale pořád je to povinnost a lepší je dělat a nekecat, než kecat a nedělat, že... Jinak ještě pořád trávím pondělní odpoledne/večery na tanečních, což přiznejme si není nic, z čeho bych měla radost, ale budiž mno...
Co dál... Sem tam stále ještě chodím pracovat, ale poslední dobou minimálně. Taky jsme si se sestřičkou našly nějakou tu chvilku na vymýšlení různých zajímavých projektů, o kterých vám ještě nic prozrazovat nebudu, protože jsou zatím vážně jen ve fázi plánování a fantazírování. Stejně tak mi brácha připoměl období, kdy jsem v jednom kuse motala bužírky, a tak se tak nějak vracím i k těmto aktivitám. Taky jsem po hoooooodně dlouhé době (snad půl roku to bylo nebo i víc) dobrovolně vytáhla čtvrtky, tužku, uhel, progresa, tempery, křídy, voskovky a další, a byla jsem kreativní... nebo spíše stále ještě jsem, moje umělecká nálada zatím nemá tendence mě opouštět. Tak se musím snažit dělat co nejvíc, protože jak se znám, bude zase chvíli trvat, než se navrátí.
Stejně tak začínám hledat texty na Wolkrův Prostějov. Myslím, že nebude žádným překvapením, když zase skončím u starého dobrého textu Dopis a Známka... a jako druhý text mám zatím v plánu přednést úryvek ze Stopařova Průvodce Galaxií, toto rozhodnutí však není definitivní.
Taky hodně fotím, což vás, stejně jako to čtení, asi moc nepřekvapuje.
A pak tu je další neopomenutelná část mého života: Béďa :)) Nepřestávám se divit, že mi ještě nenafackoval a neutek co nejdál to jde. Ale jsem moc ráda :)) mljt moc.
A pak už toho snad ani moc nedělám. Chodím do kina víc než jsem chodila dřív, protože možná nic nedávali, a možná se mi prostě nechtělo. Možná je slovem "dřív" myšleno "před Amerikou", což je ekvivalent k "když jsme eště neměli Cinestar". Bejvávalo.
Tak a teď posledních pár detailů, tak nějak co se chystám dělat v nejbližších minutách a dnech:
Teď jdu tančit. Zabite mě. Zítra písemka z chemie. Zabite mě eště víc. Středa ráno zubař. Bude to děs, vim to, protože mi bude předělávat uplně od znova co mi dělal tenkrát jak jsem tam seděla asi 2 a půl hodiny. Jauvajs. Večer kino - 2012. Těšíla nebrzdíla. Čtvrtek s velmi malou pravděpodobností mat-fyz, odpoledne třídní schůzky. Pátek odpoledne New Moon.
A to je asi vše děcka :)) majta sa, mám vás převelice ráda :)) okomentujte, napište mi, přiďte zas, a don't worry be happy. :)) papa

7 komentářů:

Bedikk řekl(a)...

Vždycky se něco najde. Taky mám kreativní období, kdy sednu k programování a napíšu velikou část plánovaného programu, nakonec přijde zvrat, nechuť a měsiíc se na to ani nepodívám. S tím souvysí další věci, že si nepamatuju různý vazby, proměný, arraye atd :D. Stejně tak občas prostě sednu nad grafiku, dělám do 5ti do rána, kdy jen s hrůzou zjistím, kolik je hodin.

Nicméně .. vždycky se najde něco k dělání :).

Jinak, taky spolu musíme něco pořádnýho podniknout :).

Miluju tě.

Katuššš řekl(a)...

Taky tě miluju. Jasně že něco podniknem :) musíme :))

Katuššš řekl(a)...

Jo a mimochodem, souvisí se píše s i, protože to je od slova viset ;)

Bedikk řekl(a)...

Mě by zase zajímalo, kdy se píše 'zabite mě'. :D Snad 'zabijte mě', ne? ;)

Katuššš řekl(a)...

to je slang.

Anonymní řekl(a)...

komentář č. 6

Katuššš řekl(a)...

...aneb jak se maminka učí vkládat komentáře. :D