Přátelé

Přátelé jsou to nejvíc, co máme, tak jsem se rozhodla vám napsat, kdo že jsou ti moji nejvíc přátelé, lidičky, bez kterých by to na tom světě opravdu nešlo :o) Předem upozorňuji, že tohle jsou ti "nejvíc", rodina je úplně jiná kapitola a ostatní lidičky, co se s nima občas bavím a tak, to jsou sice taky přátelé, ale to by tohle byl poněkud nekonečnej článek :o)

• Májenka - moje nejvíc číslo jedna holčina, co záleží na tom, že jsme ségruše :o) to je holka kterou znám nejvíc na světě a ona zase mě, občas mám dokonce pocit, že se chápem navzájem víc než samy sebe :o) :o) Strávily jsme spolu nejvíc času, a ačkoli si to možná nepřipouštíš, vážim si tě víc než všechny tvoje kámošky dohromady. Znám tě od tý doby, co jsi prvně otevřela kukadla a podívala se na svět, a to není málo. Miluju tě, holka moje, no a že se občas trošku neshodnem, o tom je přece život. Znáš moje špatný nálady a myslim že ses je naučila respektovat, já naopak tvoje. Bez tebe by to na tom světě nebylo ono, naše tajný sezení na balkóně do půlnoci každej den, náš cvrčkovej rituál, rozhovory u borůvek, ty naše vtípky a jiný blbinky... Nejsme stejný, ale navzájem se doplňujem, což je mnohem víc :o) Miluju tě a chci abys to věděla. Jo a neboj hnedko jak se vrátim domů tak uděláme pořádnou fotku :o)


• Izolovaná skupina - nebo alespoň ta část, se kerou jsem strávila loňskej školní rok, takže hlavně Kvaska a Chlumka, částečně taky Jana, ale u tý si nejsem moc jistá, jak to mezi náma je. Takže Martiny moje, to jsou děvčata, se kterýma je nejvíc sranda, moje intelektuálky, holky kterejm můžu říct snad všechno, když posledně jen kvůli tomu, že všecko moc řešim, přijela Chlumka o hodinu dřív do města, toho si moc moc vážim, nebo Kvasko, ta naše sázka, doufám že nejsi smířená s prohrou, to by nebylo pěkný :o) No prostě tohle jsou moje holčiny, co mají rozum, tu naší srandu skoro nikdo nechápe, žejo, pexeso apod., moc mi chybíte holky, už kvůli těm tanečním chtěla bych vidět jak vám to sluší :o) Vidět se každej den ve škole, to taky není málo, jste moje lidičky a to si pamatujte :o) mám vás ráda :o)


• Žába - aneb Martina, osůbka, se kterou vedu takovej zvláštní vztah, založenej především na popisování pěknejch kluků a psaní dopisů :o) Obě určitě dobře pamatujem ty časy, jak jsme chodili po škole všichni 4 (i s Adamem a Otou) do Globusu a do pekařství v Moskevský, a taky na dramaťák, škoda že jsi pak musela přestat... nebo jak jsme poránu sedávaly na tom studeným kameným čemsi na cestě do školy, a koukaly na lidi co chodí kolem nás... prostě super holčina, mám tě ráda :o) bez tebe by to taky na tom světě nebylo ono..
  
• Terka - tohle je osůbka, se kterou jsem se zatim viděla vlastně jen párkrát, ale ví toho o mě spoustu :o) přiznejme si, řekla jsem jí o sobě věci, který bych neřekla jen tak někomu, možná proto, že to je tady za oceánem jedna z mála, co mi rozumí (a mám na mysli především jazyk). Moc dobře si pamatuju jak jsme spolu prvně mluvily, nebylo to ani tolik o mluvení jako o smíchu, když jsme čekaly na letišti na zatoulaný kufry :o) no ale mezi tyhle lidičky jsem ji prostě zařadit musela :o) :o) Mám tě taky ráda holka, snad se ještě užijem, škoda že tu se mnou budeš jen do ledna...

• PiHounci - to snad všichni ani nevim proč. Před rokem a půl, ikdyž vlastně je to už víc, jsem byla celkem na dně, bez přátel, sama, se špatnou pověstí, a tohle bylo takový moje útočiště. V tý době jsem žila od čtvrtka ke čtvrtku, pro ty, co to nevědí, čtvrtek jsou PiHácký schůzky. Za to, že jsem se tam tak pěkně našla, vděčím již zmíněným: Adam, Žába, (Ota). Ještě jednou díky. Nevim jak je na tom PiHa letos, ale loni to bylo výborný, tady je seznam nej lidiček po kterých se mi stejská: Hanka (to samozřejmě, přece je to vedoucí), Ondra, Vítek, Dáda, Adam, Mája (výše zmíněná, njn sestry všude spolu :o)), Klárka, Jana, Lenka, Zůza (která teda vloni moc nechodila, ještě aby, naše vysokoškolačka), prťata (Bára a Ondra - prostě proto, abychom se měli proč rozčilovat, taky mi vlastně svym způsobem chybíte)... a to je snad všecko. Tak snad se zase jednou sejdem, všichni asi ne, ale aspoň přibližně, vy jste možná někteří chodili neradi, ale i to, že jste chodili, pro mě moc znamená. Za tu fotku pardon, njn vajíčka :o) nevim jestli vůbec existuje nějaká, na který bysme byli všichni...


• jo a pak Lukáš, bratránek. Nemám pořádnou fotku, je mi líto, ale dluží mi růženec :o) kterej k ničemu nepotřebuju, ale tohle je prostě naše nekonečná hra :o) až na jeho některý... hmm... otázky a jiný poznámky, je to supr kluk a dá se s nim pokecat snad o všem, jsou takový období kdy si moc nerozumíme, ale myslim že teď to je good a taky tu na tebe myslim.

A to je snad všechno, z těch nejvíc přátel. Úplně nejvíc. Jestli nejste na seznamu, nejspíš vás můžu mít ráda i víc, a jasněže chci. A ještě jednou upozorňuju, že rodina je jiná kapitola, že tu jsou vlastně 2 rodinný příslušníci neznamená, že ty ostatní nemám ráda, ale že tyhle 2 beru jako kámoše.

pozn.: pardon že jsem zase změnila design, ale já opravdu tu modrou nemohla vystát. Sluší mi? No a, není to prostě moje barva.

PS: Jo a ještě Vendelín, ale to je kamarád, jak bych to tak řekla, z jiného těsta :o)