Pár nepodstatných drobností z mého "všedního" života:o)

Dneska a nejspíš ani v nejbližší době vám nebudu popisovat své jednotlivé školní dny. Vzhledem k tomu, že máme dennodenně stejný rozvrh, mohly by se moje články stát stereotypními a o to nestojím ani v nejmenším. Tak teď vám všem věrným čtenářům napíšu jen ve zkratce to, co je tu nového, zajímavého, nebo co vám prostě jen chci říct. Takže:

1.) Naučila jsem se otvírat svou skříňku. Je to jednoduchý, ale kdybych neodchytila takovýho zavalitýho skříňkovýho chlápka aby mi to vysvětlil, asi bych na to nepřišla. Je to totiž takhle: na první číslo se musí dojet pozpátku. Na druhý normálním směrem, ale zase se to musí přejet dvakrát. To třetí je stejně jako první. Pozadu. No tak to jsem byla ráda, protože nám rozdal knihy i učitel na U.S. History a vážně nevim,jak bych to tahala. Pro představu, jedna je asitak dvakrát velká a těžká jako naše "biologie pro gymnázia". A to není všechno, vzhledem k tomu, že jsem včera v pozdních večerních hodinách navštívila papírnictví, tahám i velký desky, 4 nebo 5 složek (ty se mi mimochodem moc líběj a v česku je ani trochu nepoužíváme) a blok na všechny předměty (to si snad několik nakoupim než pojedu zpátky do česka, to je výborný, to je jeden velikej tlustej kroužkovej blok, rozdělenej na 5 menších bloků. Fascinující. Víte že trochu ulítávám na kancelářskejch potřebách, pardon). To je teda první novinka, ze který jsem měla radost. Jupí.

2.) V pondělí máme prázdniny. Po 3 dnech školy... ale proč ne. Přádná, inspiruj se :o) :o) Teda nejsou to tak úplně prázdniny, říkaj tomu tady prodlouženej víkend a nejde se ani do práce a nic. Pojedu s Tobim, Jongem, Peg a ještě jednou neznámou osobou do Kennywoodu. It's going to be fun, prej. Ale myslim že jo, zábavní park co je tak velkej, že je vidět na několik kiláků daleko... to by mohlo bejt i lepčí než škola :o)

3.) Ve škole se nesmí jíst. Nesmí se jíst ve třídách ani na chodbách. Jediná možnost je místní jídelna, ale pětiminutový přestávky sotva stačej na to, aby se každej dopravil do třídy v tý veliký škole. Obvykle není možný stihnout ani záchod, natož dojít si pro něco do skříňky, není-li to po cestě. Takže prostě musim čekat 6 hodin než se můžu najíst. Nejdřív mi kručelo v bříšku, čímž jsem nepatrně narušovala výuku, ale už je to fajn. Teda ta školní jídelna... vždycky v nejbližších učebnách to voní po u.h.o. (kdo neznáte: univerzální hnědá omáčka... ale to znáte asi všichni), knedlíkách apod. a pak tam přijdete a denně stejný menu: hranolky, pizza, hamburger, brambůrky. A k tomu různý omáčky. Teda hranolky dostanou všichni a zbytek si můžete vybrat. Jo a ještě pití: ledovej čaj nebo mlíko. Hm. Obvykle to stojí okolo 3 až 4 dolarů, víc ne. Je to dražší než naše školní humáče, ale levnější než jídlo v restauraci. Myslim. Nestěžuju si. bvykle mám už takovej hlad že ani nemůžu:o)

4.) Milí zlatí, všici mě stále a stále žádáte, abych vám vyfotila dům, školu apod. Na to vám řeknu tohle: Školu vám vyfotit nemůžu. Prostě ne. Do školy se nesmí nosit: mobily, zbraně, iPody, kamery, foťáky. Školní řád jsme už brali tolikrát, že ty pasáže, kterejm jsem rozuměla, umim zpaměti. Kdybych vám chtěla vyfotit školu, musela bych si ten foťák nechat hned ráno sebrat, tak byste z toho asi nic neměli. A to nejspíš ani v případě, že by mi ho nesebrali. Škola je totiž velká. Ráno nám school bus zastaví přímo přede dveřma a přesně tam nás taky nabere, takže asi není moc příležitostí udělat kvalitní fotky. A přes opatlaný okna školního autobusu to asi není nejlepší nápad, nemyslíte? Ale jde to najít na internetu, škola se jmenuje Woodlend Hills High School. Nebo taky Woodie High, jak jí říkají mnozí zůčastnění. Můj americkej dům vám ale vyfotit můžu. Pracuju na tom. Ale lidi, sakra, víte jak dlouho je deset měsíců? Bojíte se, že to nestihnu? Já teda ne. Nebojte, až fotečky budou, dám vám vědět.

5.) Matičko. Šla jsem - opět - pro ten papír. Tam mi řekli, že mi znova vytisknou ten papír s rozvrhem. Ale prej mi na něj něco daj, podle toho, jak mávali rukama, můžeme doufat, že to bude razítko. Jo a prej to bude trvat do úterý :o) tak čekej, trpělivost.

6.) Zejtra jedu na 2 dny na Lake Erie. Se skautkama. Bude to prej fun. Tak jim věřim. Prej je tááák veliký, že jsou tam vlny. Crazy, ale good. Tak jdu balit, milí zlatí. Jedeme totiž na 2 DNY!!! Myslíte že by američani opustili dům na 2 dny bez toho, aby měli 2 dodávky plný věcí?? ne.

Tak snad jsem na nic nezapoměla. Teda ještě dneska jsme koukali na těláku na film o šikaně. Nudný, ohraný téma. Filmů o šikaně jsem viděla spoustu. A tenhle nebyl ani trochu sadistickej, jako některý z nich. Třeba Deset. Ale o tom až jindy, přátelé. Papáá, mám vás moc ráda a, jak jsem psala i minule, možná vás i miluju :o) některý určitě :o) Tak se mějte famfárově a přeju pěknej víkend :o)

jo a PS: možná jste si všimli, s vynaložením jistého úsilí jsem přidala počítadlo návštěv :o) Tak se neulejvejte, poznám to :o) :o)