Prázdniny na nic.

Popíšu vám zde pravé a nefalšované prázdniny naprd, které jsem již začala prožívat a přestanu asitak za 2 měsíce.

Hned prvního července odjela celá naše rodinka na dovolenou na Djerbu, což mě velmi potěšilo, poněvadž jsem si myslela: To se mám, to budu si budu moct zapnout počítač kdy budu chtít (což je přece normální, našim drahým rodičům to ale přijde jako cvokárna... a mimochodem nám nejdou videa a zvuk, takže je to stejně nanic), budu si na icq psát se všemi jak dlouho budu chtít, budu moct jezdit do města kdy budu chtít (což taky u nás normální není) a prostě si to užiju. Jenže. Oni odjeli v úterý a sdělili mi, že ve čtvrtek přijede má starší nevlastně nevlastní sestra Terezka, kterou mám sice moc a moc ráda, ale trochu mi narušila plány. Další věc: na icq nikdo není. Ještě v době kdy se zbytek naší famílie balil, odpoledne před tím než měli odletět, tam byli alespoň 2 lidi kteří byli ochotni se se mnou bavit. Teď tam není nikdo. Nikde tady není vůbec nikdo, s kým bych mohla jít do města, na koupák, koho bych mohla pozvat k nám domů (to se totiž u nás taky nesmí když tady je někdo další), vůbec nikdo! Je to meganuda. Sakra lidi chápejte, todle se mi už pravděpodobně nikdy nepovede... No nic.

Až se vrátěj, nastane další velmi zábavná část mých prázdnin - zařizování dalších věcí do USA, nakupování pitomostí s sebou apod. To bude nanejvýš týden. Pak bych teoreticky měla jet do Chorvatska. S tátou a jeho famílií. To by mi nevadilo, mám je ráda. Ale (no neřikejte že jste žádný ale nečekali..) nejen s nima, ještě s tátovým bráchou a jeho famílií a dalšíma lidma který vůbec neznám. To bych snad radši zkejsla doma. Jenže to už tady zase bude ta šílená parta Šťastníkovejch. To mi teda řekněte co je lepší...

A pak... Amerika. To bude moje životní dobrodrůžo, už se těšte. Myslim že byste se měli těšit i za mě.

Inu, na závěr tohoto článku vás žádám, kdokoli byste měli sebenesmyslnější nápad jak mi tydle debilní prázdniny zlepšit, ozvěte se, budu ráda. předem dík..