pátek 26. listopadu 2010

Vánoční čas

Doufám, že první, co vás napadlo po přečtení názvu článku, nebylo: "Už i ty, dejte s tim pokoj!" Ano, už i já. Ale divíte se? Vánoce jsou všude kolem nás. Advent se blíží rychlostí blesku a i sníh za oknem nám připomíná, jak brzo už to celé propukne. Stačí projít Libercem jako kterýkoli jiný den a je vám jasné, že před připomínkami Vánoc jen tak neutečete. A říkám vám, i když jsem nemocná a zůstávám tedy doma, ani tady není jednoduché na svátky vánoční zapomenout. Teď jsem si šla uvařit čaj a než jsem se nadála, už jsem měla v ruce několik vánočních katalogů vykřikujících: "Překvapte své blízké", "Tipy na klučičí i holčičí nadílku" nebo "Dárky pro toho, kdo se chce líbit." Před Vánoci není úniku. Nezbývá nám tedy, než se přizpůsobit celosvětovému šílenství a nechat se pohltit tou úžasnou vánoční atmosférou. Že Vánoce jsou akorát tak stres? Kdy napéct cukroví, kdy uklidit, co komu (a za co?) koupit, jak to celé vůbec přežít? Nechte stresy na jindy. Pusťte si do uší koledy naplno, napište dopis Ježíškovi a nechte se unášet tou vánoční pohodou...
...jako já =)

středa 17. listopadu 2010

Butterfly Circus

Znáte Nicka Vujicice? Vsadím se, že jo. Minimálně z videa "Bez rukou, bez nohou, bez starostí", které už viděli snad úplně všichni, protože například na stránce videacesky.cz patří mezi nejoblíbenější. Nick Vujicic je týpek. To se ví. Teď vám tady chci jen hodit odkaz na jeden jeho kratší film...... je fakt pěknej. Je anglicky a nemá titulky. Snad tomu budete rozumět. Má to 20 minut a stojí to za to. Tak tady. Enjoy.

středa 10. listopadu 2010

Poznamenaní ústavem opět promluvili!

...aneb školní hlášky po milionté:

O geografii, Ála je zkoušená
Raabová: Aleno, jaké jsou důkazy kulatosti Země?
Alena: Globus.
R: Ne. Takže dál: kdo spoléhal v období renesance na kulatost Země a vyplul?
A: Gagarin?
...................................................

Čeština - výroky pana Hrůzy


Byl to chlapík krev a mlíko.. to teda nevim, jak na to mlíko Jirásek přišel.

Támhle Katka stále není spokojená s tímto "i", co jsem napsal na tabuli... trochu jako by ji v supermarketu dali zelenej salám.

Staré pověsti české, velečtená a velehojně prodávaná knížka, ovlivňující život všech, trochu jako Harry Potter a Pán Prstenů. Mimochodem, to asi znáte, co ovlivňuje myšlení dnešní mládeže? Jo, to víte, takovej ten upír, dokonalej jako Brad Pitt, taková ta série stmívání, zatmění mozku a tak dál...

Fejeton na téma "silničáři opět překvapeni", to je takovej evergreen, to prostě někdo musí psát.

Jak jste správně uhodli, jedním z úvahových publicistických útvarů je fejeton. Napadá vás ještě něco, u čeho by publicisté uvažovali, jakože to moc nedělají?
...................................................

Dějeprava (jakože děják) - pan Goll


I mistr Štěpánka se utne.

Vzpomínáte na první české stavovské povstání? Takový to "dodáme bojovníky... áále pomalu"... tam leštili tu zbroj...
(za chvíli na Elišku) Kolegyně, čemu se smějete? Dejte k dobru...
Eliška: To já je, to on tady leští!
Goll: Jo leštíte kolego? Už doleštil.
Igor: Ten už neleští, už má na to zbrojnoše.

Prosimvás, jedna kolegyně, teď nevim, jestli jmenovaná, nebo nejmenovaná, asi spíš nejmenovaná, poněvač si nemůžu vzpomenout, jak se jmenovala...
...................................................

Francouzština - průpovídky Madamme Černyševské


To cos řek, přibližně vystihuje tu původní větu... ale vlastně jen vzdáleně.

Na stole leží papíři.

(před písemkou jsme jí na tabuli napsali "morituri te salutant")
Jehé, morituri te salutant! Příště mi nemusíte tykat teda... a nějaký oslovení taky, pro příště.

Nenastala jedna možnost, tudíž automatisticky nastává druhá.

Vy jste mi taková příjemná sešlost, já vás mám moc ráda, tady když se pracuje, nebo nepracuje, má to stejný výsledek...

Já si ten tvůj výrok s dovolením přeložím: "Když pracuju ve vlaku, vybírám si kuřáky." ...a pak mi řekněte, že vás nemám mít ráda.

Teda s váma je to silně tvůrčí. Si vás dávám vždycky na lačno a těšim se, až si na vás smlsnu.
...................................................

A poslední z dějin umění:
Blanko, dejte sem tu flešku, vy tady celý ty dvě hodiny chodíte jak tajnej agent s teplou vodou!

neděle 7. listopadu 2010

Gymnázium, aneb co potřebujeme vědět?

Zamýšlím se již nějakou dobu nad otázkou, zda se my gymnazisté učíme vše, co potřebujeme vědět. Někteří jsou toho názoru, že jistě (v tomto případě se jedná většinou spíše o kantory, nežli o studenty), někteří dokonce podporují  myšlenku, že toho, co je nám cpáno do hlavy, nikdy není dost, a jsou i tací - většina studentů - kteří se domnívají, že se toho učíme až příliš, že to nikdy nemůžeme všechno potřebovat, ba dokonce že si to stejně nikdy všechno nezapamatujeme.
My jsme se však s několika spolužáky shodli na zajímavé myšlence. Není vůbec podstatné, co se učíme. Je důležité, že se učíme. Jsme takové pracující myšky, dá se říct. Škola skončí a my budeme buď pokračovat ve studiu - ano, nezáleží na tom čeho, ale na tom, že to je studium - nebo budeme rovnou zařazeni do systému. Kdo se nás zeptá, co jsme se ve škole naučili? Nikdo. Kdo se zeptá na naše vysvědčení? Nikdo. Budeme ale "ti s maturitou", nebo přesněji řečeno "ti s maturitou z gymnázia", což je obecné označení pro lidi, kteří mají ve zvyku se učit, popř. pracovat pod tlakem. Lehce zaučitelní, s možností klást na ně vyšší pracovní nároky. Voilá, to z nás dělá gymnázium. Nechcete být tuctové myšky? Nechcete být prostě vyplivnuti, přijati, zaučeni něčemu nepodstatnému a uvězněni v systému nadosmrti?
A kdo by chtěl? Proto je podle mě důležité projít si školou (máme vůbec v moderním světě šanci na přežití bez maturity?), ale zároveň se věnovat něčemu navíc. Něčemu ze skutečného života, co nás naučí více, než bychom se později naučili přímo v práci, a co by z nás udělalo tuctové zaměstnance. Nebo vy chcete sedět celý život v kanceláři a ťukat do počítače stále totéž? Já tedy ne.
Proto říkám: Nekašlejme na školu, může nám dát něco dobrého v omezeném množství, ale nevěnujme jí celou naši pozornost, všechen náš volný čas. Ten totiž můžeme využít na mnohem, mnohem důležitější činnosti. 
A na závěr PS: Nepřestávejte se učit. A nemyslím poznávačku ryb, organickou chemii nebo Habsburky. Učte se, co využijete. =) 
                 ...Pa, Vaše Káťa.

středa 3. listopadu 2010

Pár hlášek ze školního prostředí.

Z dějin umění:

Moudro dne: "Nestahujte fotky z internetu, protože žádná není kvalitní a všechny pixlovatí."

"Kvalitní fotka se pozná podle toho, že nedělá kostičky."

Z hodin dějepisu:

Igor: "Štěpánko, kde máš tu díru?
Štěpánka: "Mezi Karlem V. a Ferdinandem."
Goll: "Kolego, mohl byste tu díru zaplnit?"

Goll: "Povolil protestantům kalich."
Někdo: "...co že jim povolil? Kalit?"

"Oni se úmyslně tak dlouho verbovali, že než se naverbovali, válka byla u konce."

Čeština:

"Dančo, imituješ zamyšlení? Já miluju tenhle studentskej výraz, vypadáte jak čínská instantní kuřecí polívka."

"Já se omlouvám, mě jen baví rýpat."

"Nepřišel na schůzku se svou platonickou láskou, a z toho byl tak zdrcen, až se mu udělalo blivno."

"Kdo nečetl Dědovu mísu, nechť zhyne bídnou smrtí."

"Neruda se setkal se zavrhnutím své tvorby hned na začátku, což ho velmi potěšilo, takže radši příštích deset let nic většího nepublikoval, jen vesele novinařil."

"Prostě to zní hezky romanticky. Je jedno, jestli slavíček pěje na lunu, nebo luna plive na slavíčka."

"Zajeďte do Semil, tam najdete deset doktorů, co vám pomocí automatické kresby vyvěští rakovinu, a můžete bejt naprosto spokojený."

"Ano, doslova pod vlivem! Sežvejkali trochu Jiráska a byli v extázi."

"Musíte přestat milovat bližního svého a začít ho pořádně ždímat."

"Pavle, říká se tomu 'odhodit morální zábrany', jo? Ne 'bejt svině', ikdyž je to totéž."

Nakreslil na tabuli malé kolečko a pravil slavnostním hlasem: "Toto... je hnusná přítomnost."

"Jaký národnosti byl Zikmund Liška Ryšavá? Že by Němec? A s čím měli lidi v 19. století největší problém? Hmm... že  by Němec?"

"Když budete mít nějakou nemoc, můžete jít buď k léčiteli, ten vám řekne, že máte žít v souladu s vesmírem, vy se o to budete snažit a pak umřete, a nebo můžete jít k realistickýmu doktoru Hauzovi, kterej vás pěkně analyzuje, a nakonec umřete taky. Výsledek stejnej."

"Pokud si všimnu, že má někdo tendence při testu komunikovat se sousedy, tak ho nejdříve upozorním a potom odpravím."

Štěpánka těsně před diktátem: "Pane profesore, já potřebuju novej papír." - "Na co?" - "No já nadepsala diktát s tvrdym Y." (aneb jak zlikvidovat třídu před začátkem testu xD se nepovedlo no)

A na závěr jedna typická Francova:

"Soustavně žvaníte s Rejnartovou, víte o tom? Tak abyste se pak nedivila, až dopadnete mrzce."