neděle 24. října 2010

Co psát?

Poslední dobou se denně potýkám s tímtéž problémem: Chci vám tu něco napsat, mám nápad, začnu psát, a zase skončím, protože si nemůžu utřídit myšlenky a pospojovat je do vět. Nevím, co se to děje, ale snad to brzy skončí. Je spousta věcí, o kterých bych vám chtěla říct, ale najednou mi dělá problém to zformulovat. Třeba když jsem vám chtěla napsat ten nejjednodušší druh článku, aneb "co dělám", nedokázala jsem to, protože "sem tam chodím do té školy" mi prostě na článek nevystačilo.
Včera jsem měla v plánu fotit (pro druhý blog, který, chudáček, skomírá) a pak vám napsat o tom, jak to šlo, jak to dopadlo, a tak... ale některé nemilé skutečnosti mi focení překazily. Mimo jiné můj nečekaný celoodpolední spánek a psychická nerovnováha modelky (sestry) odrážející se v jejím výrazu... nebo prostě můžu říct, že jsme se pohádaly s otcem, Mája bulela a já jsem to rač šla zaspat. Což, ať se to řekne, jak chce, nejsou vhodné podmínky pro fotografování. 
Taky jsem vám chtěla napsat o tom, co čtu, všimla jsem si totiž, že tyhle články jsou mezi vámi snad nejoblíbenější. Jediným problémem je fakt, že mám teď rozečtenou (mimochodem fakt dobrou) knížku od Stiega Larssona o více než pěti stech stranách, která je pouze prvním dílem celé trilogie. Takže je vám nejspíš jasné, že na stránce 200 jsem asi sotva ve fázi, kdy mohu dílo zhodnotit. To vám ale můžu slíbit, že se zrovna článku o této knize určitě dočkáte. Ještě si rozmyslím, zda budu hodnotit tyto tři knihy zvlášť, a nebo je vezmu po jedné.
Další věcí, která by určitě vydala na zajímavý článek, je otázka, problém, kterým se poslední dobou zabývám nejvíce, a to: co dál se životem, kam jít na vysokou školu, jaká práce by mě bavila dělat po zbytek života a zároveň na ni mám? Nad tím už ale hloubám do té míry, že jsem do toho absolutně zamotaná a vůbec nevím, kudy ven. Samozřejmě, pokoušela jsem se o takový článek, ale nevím ani jak začít. Nic byste z toho neměli ani vy, ani já. Možná vám dám vědět, až se dohrabu k nějakému výsledku, a budu vědět, jak s tím naložit.
Proto vás prosím o trpělivost, pokusím se z tohoto zapeklitého a smysly omezujícího období dostat co nejdříve, abych vám mohla zase psát plnohodnotné a zajímavé články. Možná to bude už zítra, možná za týden. Kdo ví.

Žádné komentáře: