now what do you want?

Co lidé chtějí a proč mnozí z nich nevědomky dělají všechno pro to, aby to nezískali? Dnes jsem se rozhodla zamyslet se právě nad těmito otázkami.

No tak, co si myslíte, že chceme? Pro spoustu z vás je jistě první myšlenkou něco jako: Chci prázdniny. Chci hromadu peněz. Chci chlapa. Chci se ráno pořádně vyspat. Chci, aby mi někdo dal pokoj. Chci k moři. Chci nějakou novou věc. Chci už jaro. Chci řízek. Chci lepší práci.... atd.

Ti, co by se nad otázkou zamýšleli hlouběji, by došli spíše k odpovědím typu: Chceme se smát. Chceme milovat a být milováni. Chceme se zbavit všech starostí. Chceme víc času na věci, co děláme rádi. Chceme být úspěšní. Chceme se cítit zdraví a krásní. A tak dále, a tak dále.

Když se ale zamyslíme ještě více, možná nám dojde, že existuje jedno jediné pravé pojmenování toho, co chceme - štěstí. Zbytek jsou jen přezdívky, krycí názvy... ale nazývejme věci pravými jmény, jak se říká. Protože takhle můžeme lhát sami sobě, a to vám povím, to naštve, když se jednoho dne probudíte a uvědomíte si, že posledních x let si něco nalháváte a že realita je třeba úplně někde jinde... Napřklad: přijde vám, že máte málo peněz, a tak si řeknete, že váš život není ideální právě z tohoto důvodu. Pak strávíte nějakou dobu jen tím, že nad tím hloubáte, přemýšlíte, jak být co nejbohatší v co nejkratším čase, nebo jak co nejvýhodněji dostat k sobě na účet nějakou vyšší částku. Dá vám to spoustu práce a když se vám to náhodou povede, skončíte bohatí a najednou blik cvak, vám dojde, že peníze nejsou to, co jste hledali, protože přestože máte, co já vím, plný sklep zlatých cihel, pořád nejste šťastní, protože vás trápí zase něco jiného.

Hledáním štěstí jsou někteří ubožáci schopni strávit celý svůj život.

Neříkali vám snad od mala (stejně jako mně), že cokoli chcete, pokud to chcete hodně, se vám splní? Stará omletá písnička, víšco víšjak. Ale splní-li se nám vše, co chceme (když na to jdeme správně, pochopitelně), neměli bychom si  při vybírání našich přání dávat sakra pozor?

Podívejte se kolem sebe. Na můj vkus je tu až moc ubohé existence, která se zoufale chytá každého stébla slibující alespoň chvilkový pocit štěstí a bezstarostnosti - drogy, alkohol, peníze, sex, moc nad ostatními, umělá krása... Je toho kolem nás víc než dost. Lidé nejsou šťastní a to si uvědomují a hledají další a další způsoby, jak se cítit lépe. U celebrit známé drogy, plastické operace, milostné aférky a tak dál a tak dál, u normálních lidí zase třeba kariérismus, snaha být lepší než ostatní, nebo zase horší než ostatní v některých věcech... Není to smutné?

Protože vážně, co z těch výše uvedených vás alespoň přiblíží ke štěstí? Peníze a moc? Těžko. Přidělají vám akorát starosti a ikdyž v některých rukou mohou být úžasnými prostředky k pomoci lidem, v rukou někoho jiného jsou to zbraně hromadeného ničení. Sex, drogy, alkohol? Taky sotva. Možná se chvilku cítíte fajn... a dál? Takhle štěstí podle mě taky nevypadá. Umělá krása? Plastické chirurgie, líčení a další pičičandy pro lidi, co nechtějí, aby ostatní věděli, jak vypadají? Ale notak, běžte si s tím hrát někam na karneval.

Co se takhle prostě smířit s tím, kde žijeme, jak vypadáme a co zažíváme, a co nejvíc si to užít? A nemám na mysli užít si to na úkor zbytku světa, na úkor druhých, na úkor svého zdraví apod... myslím užit si to lidsky (tedy pokud si tuhle formu lidskosti lidstvo samo ještě vůbec pamatuje).

Vážně, moji milí, nechte kravin a uvědomte si, že z nedostatku štěstí nemůžete obviňovat nikoho kolem sebe, lidi, systém, vládu, svět, rodiče, nic a nikoho. Jaký si to uděláš, takový to máš. Nemůžete změnit svět, nelíbí-li se vám, ale můžete změnit svůj pohled na něj. Věřte mi, to pravé, nefalšované štěstí, které hledáte, není v penězích, moci, kráse ani jiných.. to pravé štěstí je ve vás samotných =)