Kao the Kangaroo 1

Tak jsem jednou po hodně dlouhé době našla PC hru, kterou můj počítač zvládl. Asi si říkáte, co to bude za blbost, vzhledem k tomu, že většinu času trávím hraním her jako icy tower, tetris či bulánci, protože můj notes prostě víc nedává. Nuže, nejste daleko od pravdy. Hra, o které vám dneska povím, je Kao the Kangaroo.
Tato hra vyšla v roce 2001 (později ještě vyšly další díly: Kao the Kangaroo Round 2 a 3). Je důležité vědět, že to je hra PRO DĚTI! Není to tedy hra jako jakákoli jiná, kterou by hráli lidé mého věku. Vážně, to sotva. No shit Sherlock.

Co se příběhu týče, celé to spočívá v tom, že je klokánek Kao, žijící si spokojeně někde v Austrálii nebo kde s ostatními klokánky, a pak najednou ten jouda honí motýla a čapne ho lovec. Ten zlý fialový člověk drží malého klokánka v kleci. Jediné, co má náš hrdina k dispozici, jsou červené boxerské rukavice. Účelem je utéci lovci a vydat se na dlouhou cestu zpátky domů.
Hra má 30 kol, u kterých se tedy opravdu musí pochválit jejich rozmanitost. Klokánek Kao prochází spoustou různých prostředí, které hru dělají poměrně zajímavou. Mezi místa, kam se ve hře podíváte, můžeme zařadit například divoký západ a poušť, severní pól s eskymáky, sněhem a ledem, jiné levely se odehrávají třeba na lodi nebo v přístavu, kdesi v sopce, nebo v jakési mimozemské laboratoři. Jednou za čas má klokánek možnost svézt se kupříkladu na rogalu, snowboardu, vodním skútru, raketě nebo třeba na krokodýlovi. Občas je hra prokládána koly, kde není účelem ani tak někam dojít, jako spíše vyhrát v souboji s bossem. Tato kola bývají nejtěžší, protože to zdaleka není tolik o zručnosti a schopnosti vést klokánka správně, jako o tom najít slabé místo daného bosse. Jako příklad bosse můžu uvézt velkého ledního medvěda, námořníka, ufouna, antického boha...a jedním z bossů je konec konců i samotný lovec.
Jak už jste možná uhádli z obrázků, jedná se dětskou hrou na první pohled. Sotva by tato hra uspokojila náročné hráče vyšších věkových kategorií. Všechno ve hře je sice krásně barevné, ale zato uboze hranaté. I barevnost jako taková by se dala občas považovat za epic fail, vzhledem k tomu, že klokan je žlutý, kůže lovce fialová apod. Zvuky jsou sice fajn, v každém kole jiné, ale hrajete-li delší dobu v kuse, uznávám, že vám to začne lézt na mozek. Stejně tak kamera si dělá co chce, takže občas prostě netušíte, kam jdete, nebo někdy jediné, co vidíte, je kus zdi nebo klokanova boxerka, a nedá se s tím nic dělat.
Hra se dá uložit pouze na mapě, tzn. mezi dohranými koly. Uprostřed kola hru uložit nelze, ale máte k dispozici jakési „vlaječky“, které slouží jakožto jakési checkpointy, takže když třeba umřete, nemusíte se vracet úplně na začátek kola, ale objevíte se znovu u vlaječky. Je jich ale málo, takže se vyplatí jich užívat s rozvahou.

Moderní hráči by u této hry asi ztratili trpělivost a pak umřeli. Nudu hra určitě nezažene, ale pokud si u něčeho chcete hooodně odpočinout, není to tak úplně špatná volba. Opravdu ale od tohoto klokana nečekejte nějakou extra akci. Většinou běží, jako když neběží, sem tam dá někomu boxáka do hlavy, a jinak v podstatě jen jde a skáče. Taky sbírá mince, které se ve výsledku nehodí vůbec k ničemu, až na to, že sem tam se pod nějakou skrývá další život do počtu.
Celkově je Kao the Kangaroo celkem prča, hlavně tedy pro ty děti. Já ji hrála z nostalgie (jakožto malá holka jsem ji hrát ani moc nechtěla, ale ráda jsem se koukala, z toho důvodu, že jsem to nechtěla být já, kdo způsobí smrt roztomilému klokánkovi) :D :D......