A zase.

Další dva nebo vlastně tři weeky z mého života. První dva jsou opět jeden týden z pohledu mě a Péti, takže dva. Můj najdete tady a jeho tady. Opět jsou posunuté o den. Je to týden, kdy byl nemocný, takže tam moc akce nenajdete. Většina fotek je z jednoho pokoje, možná ještě lépe z postele. Tak se můžete kouknout, jak jsme to zvládli :)

A ten další týden je můj dvacátý osmý, kdy nemoc pokračuje, ale už je to lepší :) Na ten se můžete podívat tady. Tak snad se vám líbí. Dneska mám weekovou přestávku a zítra asi začnu nanovo, už jsme skoro na třicítce, to se mi líbí :)

Week 25, 26

Nadešel čas vám prezentovat další dva týdny z mého života. Jeden z nich je svaťák, druhý je první týden prázdnin, týden po maturitě.

První z těchto dvou týdnů (s číslem dvacet pět) je týden, kdy babička s dědou byli v Maďarsku v lázních a nabídli mi, abych využila jejich prázdného bytu a učila se v něm. To mi přišlo vhod, byl tam klid, mohla jsem si dělat co jsem chtěla - např. ve dne spát a v noci se učit nebo každý den dělat palačinky. Tento týden jsem pojala poněkud netradičně, na každý den jsem si zvolila jednu barvu a celý den jsem jí věnovala pozornost. Myslím, že se mi to povedlo, z weeku mám radost. Snad se bude líbit i vám, můžete se podívat tady.

Druhý týden (26) jsem si zase řekla, že předchozí šíleně duhový týden by potřeboval něčím vyvážit, a tak jsem se pokusila o barevně poklidnější week. Většinu tohoto týdne jsem uklízela, taky jsem trávila čas s lidmi, na něž jsem před maturitou neměla čas (babička s dědou, ségra, holky atd.). Najdete ho zde. 

Tak doufám, že se vám moje dva nejnovější zrcadlovkové týdny líbí. Na dalším takovém náhledu do svého života pracuju právě teď, pro změnu kompaktem.

A ještě jedna novinka z mého fotografického života - včera jsem si koupila k zrcadlovce blesk. Takže mě čeká další období učení a zkoušení, co to dovede a co s tím dovedu já. Jsem zvědavá, jestli se moje fotografické schopnosti zase někam pohnou. Byla bych moc ráda.

Pálení učiva

Vzhledem k tomu, že jsme úspěšně zakončili pekelná léta na gymnáziu, museli jsme se za to nějak odměnit. A jak jinak, než uvržením toho pekla v zapomnění?

Ačkoli nám to dalo zabrat a několikrát jsme změnily plány, nakonec jsme se dnes ráno po sedmé sešly u mě doma - já, Kája, Káťa J., Dáda a Lůca. Sice jsme se pekelných sešitů chtěly zbavit co nejdřív, nakonec nám v tom ale zabránil příšerný liják. Tak jsme musely počkat.

Ale že bychom se nudily? My nikdy! Udělaly jsme opět mandarinkový dort, taková původně Káji, teď už spíš Dády specialitka. Zatímco tuhnul v lednici, koukaly jsme v televizi na Xenu a na nějaké věštění na Barrandovu, u něhož jsme se nesmírně bavily, protože tam vždycky někdo zavolal a paní "věštitelka" počmárala obrázek, prohlásila, že vám doporučuje sedmidenní kůru a posílá vám energii, a nakonec vám řekla ještě další nějakou radu do života, například "pročistěte si lymfatické cesty", "soustřeďte se na čtvrtou čakru" nebo něco s třetím okem. Ve chvíli, kdy se tam vlastně 40 sekund nic nestalo a jen jsme koukaly na odpočítávač časomíry, načež paní věštitelka prohlásila "tak, a dnes jsem tu naposledy, bylo mi s vámi krásně", jsme se - já především - právě konzumovaným dortem málem udusily.

Vzhledem k tomu, že pořád pršelo, nás nenapadlo nic lepšího, než si taky vyložit karty :D Vykládaly jsme si minulost - přítomnost - budoucnost s andělskými kartami. Nemohly jsme udělat nic lepšího, protože díky minulosti a přítomnosti asi věříme, že se nám splní i budoucnost. Protože karty se u všech jak u minulosti, tak u přítomnosti strefily. A to je nás prosím pět a pes. Ano, i tomu psovi to vyšlo :D Tak že by to byla náhoda? Nechme se překvapit. ;)

Potom přestalo pršet. Šly jsme tedy ven a pustily se do pálení :D Shořelo pár učebnic a spousta zápisků, předevších mých a především samé nečekané předměty - biologie, dějepis, literatura, francouzština, chemie... To jsem si někdy psala!? :D vydrželo nám to přes hodinu, všichni už svoje zásoby spálili, ale já pořád měla papíru dost, a tak nás to pomalu unavilo a přestalo bavit. Dáda musela odjet z důvodu péče o vlasy, tak jsme tu zbyly jen 4 a pes. Na zbytek pálení jsme se vybodly a hodily do ohně celou krabici.

K obědu jsme si pochutnaly na delikátní čínské pytlíkové polévce :D a pak jsme prohlížely fotky z dopoledne. To se však poněkud zvrhlo v divoké tance a zpěv především ze strany Káti J. To inspirovalo Káju a začala nás přemlouvat, ať zashufflujeme :D To jsme udělaly, ale stále jsme jí nebyly dostatečnými tanečními partnerkami, prostě jsme na ni asi neměly, tak situaci vyřešila jinak: inspirovala se klipem k písničce Party Rock Anthem a tančila s krabicí na hlavě.

Myslím, že to stojí za vidění. Nechala toho až ve chvíli, kdy krabici omylem odhodila na Káťu.

A pak už byl čas jít, ne pro mě, ale holky musely domů. Všechny jsme krásně smrděly od ohně a opět začalo příšerně pršet. Cestou na zastávku jsme tedy úžasně zmokly.

A to je z dnešku asi vše. Pokud chcete vidět fotky, jsou na rajčeti - přímo tady.
A úplně na konci fotek (z nichž většina je nic moc, proto jsme taky dělaly výběr na fcb) najdete krátké video z této akce. Má jen něco přes 20 vteřin, přesto doufám, že se pobavíte.
Tak se smějte a zas vám někdy napíšu.
PS: Když jsem vám říkala, že teď bude o čem psát, protože se toho bude dost dít, měla jsem pravdu :P

Megaúklid

Tak jsem udělala něco, co jsem měla udělat už dávno, ale na co jsem neměla čas. A to myslím vážně, úklid mi trval od neděle do čtvrtka, tolik času bych jen tak nenašla. A hlavně, vezmeme-li v potaz, že mám střední za sebou, mohla jsem konečně vyházet spoustu věcí, které jsem tu doteď přechovávala pro případ "kdyby náhodou".

Normálně bych vám nepsala o tom, že uklízím, ale vzhledem k tomu, že se s tím spojuje spousta zážitků a překvapení, podělím se s vámi. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím, co všechno jsem u sebe v pokoji našla, aniž bych doteď tušila, že to tu celá léta mám. Vyhodila jsem asitak tři sta tun věcí. Byla jsem opravdu nelítostná, vyházela jsem všechno, co už nebudu potřebovat. Mám tu i několik šuplíků, které jsem se už hodně dlouhou dobu bála otvírat... tak ty jsem vysypala do popelnice celé. Dokonce jsem udělala i takovou šílenost, že jsem roztřídila trička a mikiny na "domácí" a "mezi lidi". Tak jsem to naposled měla snad ještě na základce, ne-li ve školce. Faktem je, že i kompletně vyžehleno jsem měla naposled hodně dávno.

Ale hlavně co jsem to všecko našla!

Sedm trojúhelníků s ryskou.

Čtyři velké Herkulesy, čtyři plastické gumy.

Pět stejných mp3 přehrávačů. Měla jsem je ráda, pořád jsem je rozbíjela a pořád si kupovala ty samé znovu.

Několik let starý pytlík sušeného ovoce.

Cédéčka s fotkami ze školních akcí z nižšího gymnázia. Ještě jsem nekoukala, jaké zlo obsahují, podívám se během odpoledne.

Svůj deník z let 2005 - 2008. Nejhorší puberta. Letěl do koše. To bych vám nikomu nepřála. Přečetla jsem si jen pár vybraných záznamů napříč všemi těmi lety a všechny byly v podstatě stejné. "Měla jsem průměrnou náladu, už mám ale zase depku, páč na Evropě 2 hrál jeden z mejch oblíbenejch romantickejch ploužáků." a "Jsem tak trapná. Dneska mě pozdravil ..... a já dělala, že ho nevidim, a na ajsku jsme si pak psali a já jsem se ho zeptala, jak se má! Jsem tak trapná až to bolí." :D Myslím, že to vám na přibližný dojem stačí a také jistě chápete, proč záznamy mé temné minulosti letěly tak rychle do koše.

Dále jsem našla puzzle s mou fotkou, které mi kdysi dal táta :) měla jsem tam ještě vlasy "na hřiba" :D

Také si představte ty nejtlustší možné kancelářské šanony. Tak dva takové jsem úspěšně naplnila prázdnými (!!!) průhlednými eurodeskami.

Taky jsem našla spoustu dopisů, co mi kdy kdo poslal,  a dopisních papírů.

Také asi deset nefunkčních sluchátek, takový kabelový chumel, taky nemám tušení, proč jsem to tu ještě měla.

Dva bublifuky.

Kartičku do knihovny v Pittsburghu. Použila jsem ji jen jednou, pak jsem si půjčovala na ostatní, protože jsem tu kartičku ztratila. Nechápu, jak se se mnou dostala domů.

Taky jsem našla rozepsanou básničku proti alkoholu, taková óda na abstinenci. Ten kousek vám sem můžu napsat, přecejen, když vám řeknu, že to je 1) nedokončené a 2) několik let staré, tak se pobavíte a nikde to šířit nebudete, což? :) Faktem je, že tomu vlastně chybí i začátek :D

AntiAlkohol

Dřív jsme spolu pili kolu

dneska máte rum

Hrozí zvratky, život krátký,

prostě je to hum.

Riskujete játra

vaše zdraví chátrá,

tolik jiných dobrých chutí

alkohol vás to pít nutí?

Kam to sakra lidstvo spěje,

to se ani nenadějem

a ta pár let v nemocnici

nalejou vám slivovici.

Že ve škole na lavicích

pivo stojí ve sklenicích?

No tak, lidi, žádný vzrůšo,

dneska všichni všecko můžou.

"Života si užíváte"

-lepší argument nemáte?

Říkáte, že nepiju, 

takže vlastně nežiju?

Heleďte se, moji milí,

zapněte mozek na chvíli.

To já teda na nudu

alkohol pít nebudu.

:D tak doufám, že se vám moje tvorba líbí. Já se pobavila, když jsem po sobě včera ten škrabopis luštila.

Taky jsem našla básničku, kterou jsme napsaly s Martinou a druhou Martinou na školním výletě asi v kvartě nebo kvintě, ale ta je mnohem delší, takže tu vám sem psát nebudu.
A taky jsem našla svou první gumičku do vlasů ještě z doby, kdy jsem měla krátký vlasy. Růžová se zelenym hrochem :D

A vůbec, našla jsem takové kvantum věcí a takové kvantum věcí jsem vyházela, že můj pokoj teď musí být o tolik lehčí, že se divím, že se nám dům nepřevažuje a nenaklání na druhou stranu :D

Takže já jdu asi kouknout na ty staré fotky a v nejbližší době vám zase napíšu :)

Tak čauves, lidi :)

PS: jo a zapomněla jsem říct, našla jsem svoje první zuby v krabičce :D

Poslední gymplácký hlášky, miničlánek

Hrůza:

"Fascinuje mě, jak se studentův nezájem o téma promítá do močového měchýře."

"Co víte o Hrabalovi?" - "Zabil se." - "Tys to teda vzal z gruntu, já bych ho radši s dovolením nechal nejdřív narodit."

Franc:

"Tohleto 'kys.' znamená kyselina." - hahaha - "No když tak koukám na ty vaše vzorce, tak to není zas tak k smíchu."

během testu "Někteří už z dlouhé chvíle a nedostatku jiné činnosti dobrý převorávaj na špatný..."

Lysičan:

"Jestli chcete, pustim vám video z potratu, ale nevim no, je to docela brutální." - "Já to nechci vidět!" - "Jo, pusťte to, ty co to nechtěj vidět tak zavřou oči." - "Tak to já se taky nebudu dívat, já už jsem to viděl."