First Certificate in English

Takže jsem se, moji milí, dočkala. Mám papír =) Je to teda jen FCE certifikát, ale za to krásnej =) Protože kdo umí anglicky? Já umim anglicky! Dokonce, jak vidíte na spodním obrázku, jsem dostala známku A, což znamená "very good", a to znamená, že bych v klidu dala i CAE (= Certificate in Advanced English). Poodička =) teď trochu lituju, že jsem to neriskla a nešla do toho CAEčka, ale co kdybych to nedala, že jo, by to byly vyhozený peníze. Tak třeba někdy do budoucna. Takže pokud někdo chcete pomoct s angličtinou, ozvěte se, jsem tu =)

Jo a eště to A znamená, že je moje angličtina na úrovni asi c1 nebo c2, pokud to někomu něco řekne. =)

Moji milí...

...už jsem vám dlouho nepsala. Připadám si trochu jako magor, denně chodím na svůj blog a denně se tvářím překvapeně, že tam není nic nového.. načež mi většinou dojde, že za to vlastně můžu já sama, a pak si to pochopitelně vyčítám, že na vás takhle kašlu.

Takže co je tak u mně nového?

V podstatě nic. Pořád žiju tentýž nudný středoškolský život. Pořád ho stejně nesnáším. Sotva asi teď chcete číst moje stížnosti, takže se to pokusím zkrátit. 

Nesnáším školu. Možná, že kdybyste projížděli moje nejstarší články (kdo ví, jestli to vůbec bylo na tomto blogu), dočetli byste se, jak mám ráda to naše gymnázium, a jen samá chvála. Bla bla bla. Hoven. Nikdy dřív jsem na škole nestrávila víc než 3 roky. Tady jsem sedmým rokem a mám ještě dva před sebou. Nesnáším tu budovu, nesnáším tu instituci, nesnáším všecko, co se tam děje. Ano, vím o možnosti přejít jinam. To nechci, protože ať půjdu kamkoli, na jakoukoli školu, vždycky to bude horší. Naše škola není špatná, co se vzdělání týče. Když chcete být zastaralí, s malými možnostmi, ve staré odporné komunistické krabici, a jen dělat, co vám kdo řekne, s pocitem, že ať děláte, co chcete, nikdy nebudete dost dobří, potom ano, Gymnázium F. X. Šaldy je tu pro vás. Rozumíte mi? Já nechci na školu, kde děláte prd a projdete v pohodě, nebo na školu, kterou si zaplatíte stejně jako ti pomalejší, a pak se jede podle nich.

Jsem asi moc vybíravá, ale školu, jakou chci já, tu prostě nemáme. Proto bych nejradši teď odmaturovala a měla klid. Následující dva roky jsou pro mě noční můra, vážně. Dala bych všechno za to, kdyby šlo maturovat bez dokončení střední školy. To byste nechtěli? Místo sezení v lavici a čekání na den, kdy to všecko budete mít za sebou, se prostě nechat vyzkoušet a konec šmitec? Protože naše škola není místo, kde já se učím nové věci.Vážně ne. Buď to, co říkají, dávno vím a odmítám prostě jen trávit čas opakováním (matika, angličtina), nebo mi to přijde moc podrobné a zbytečné a prostě na to kašlu a tak nějak stejně procházím (fyzika, biologie), a nebo to, co mám pocit, že se vážně potřebuji naučit, vykládají tak, že u toho stejně usínám a ignoruji pedagoga od zvonění do zvonění (čeština). Opravdu stojí za to takhle trávit další dva roky? Protože já mít motivaci a inspiraci, já můžu být neskutečně produktivní a ambiciózní člověk. Naše škola mě otravuje a zdržuje. Akorát mi motá hlavu tak, že ani nevím, co chci dělat, a když už vím, co chci, tak to dělat nemůžu, protože mi zabírá čas. Říká se, že když člověk něco opravdu chce, tak si za tím jde. Whatever. 

O škole toho bylo dost. Můj názor znáte.

Co dál se teď děje... Jsem nakýblovaná u bábinky, protože jeli s dědou do Maďarska do lázní. Je to tu pohodička, do školy to mám pár kroků, do centra taky, vařím si tu, koukám na filmy, a tak různě. Kdyby to šlo, byla bych tu pořád.

Snad rozumíte. =) a jinak asi nic. Už se vážně moc moc moc těším na prázdniny. Budu dělat stejný kulový, jako teď, akorát nebudu muset brzo vstávat a trávit x hodin ve starý komunistický budově (kam, jak vidíte z fotky, zatejká i do prvního patra) spánkem na tvrdý lavici. Kapišto?

Tak se mějte bombasticky, zas někdy napísáčkuju =) papa, milí čtenářové

PS: taky by to tu chtělo trochu aktualizovat, ten vzhled a tak.. rozumíte, ne? snad se najde chvilka..

photography

Možná byste to do mě neřekli, ale miluju fotografii.

Stává se vám, že třeba jen tak někde sedíte nebo jdete, někde se kouknete, a první myšlenka, co vás napadne, je "tohle by chtělo vyfotit"? Mně se to stává  často. Mívám období, kdy zakouším tenhle pocit "chce-to-fotku" i několikrát denně. Spousta lidí asi ráda cvaká snímky věcí okolo, svých přátel, nebo třeba zajímavých míst. Já taky. Kromě toho mě ale neskutečně zajímá i ta pro někoho možná nedůležitá omáčka: Jak vytvořit dobrou kompozici, jak takový fotoaparát vlastně funguje, nebo třeba jaké chemické reakce probíhají při vyvolání snímků. 

Rodiče si myslí, že na to, abych se naučila pořádně fotit (což je tak nějak mým cílem), se snažím málo. Možná mají pravdu, ale těžko říct.
Mamík se domnívá, že musím fotit hodně a pořád, abych se to naučila. Já osobně mám pocit, že fotím dost. Udělám bambilion snímků, a mezi nimi je jen pár dobrých. To je občas trochu demotivující, ale na druhou stranu, mám ty dobré fotky, a to je pecka bez ohledu na to, kolik jsem kolem nich vyfotila špatných. Nefotím málo, to určitě ne. Ne vždycky se mi s mým mjůčkem povede zachytit to, co vidím, tak, jak to vidím. To je občas škoda. Kolem sebe ale vidím hodně dobrých fotek, což je myslím pozitivní znamení, přestože nikdy nebudou zachyceny a zůstanou jen v mé paměti.

V létě jedu na týdenní kurz fotografie. Těším se jako blázen. Nemám teda žádný foťák, se kterým bych se tam nemusela stydět, ale pozor pozor, moji milí, kdo tady šetří? No já. A na co šetřím? Na digitální zrcadlovku. Jen mi prosím držte palečky, ať to do srpna složím a koupím =)

Věc se má asi takhle: chci fotit. Chci to umět, ale přitom nechci, aby mě to přestalo bavit. Chci to chápat do posledního detailu, a chci, aby to na mých fotkách bylo vidět. Bylo by super, kdybych se za svoje výtvory mohla přestat stydět.

Fotografie umí úžasně zachytit moment. To mám ráda. Můžete něco namalovat, ale to trvá dlouho. Můžete to třeba popsat, ale to nikdy nebude tolik přesné, a hlavně, když něco popisujete, protože se vám to líbí, popis je vždycky neskutečně subjektivní. Fotografie v jednom okamžiku to, co by vám trvalo namalovat i několik dní, zachytí tak, jak by to většina z vás nejspíš nepopsala. Nechci, aby došlo k nedorozumění - ráda kreslím, maluji, i píšu, a lidi, co to umí dobře, neskutečně obdivuji. Stejně mě to ale nejvíc táhne k fotkám (a také k videu a filmu, ale tam mám zkušenosti menší než nulové, takže radši zůstanu u fotek).

Za všeho nejvíc mě baví fotit lidi, popř. zvířata. Protože věci nebo místa může vyfotit kdokoli kdykoli, jediným rozdílem mezi jejich snímky je potom čím to fotí a jak moc to umí. U míst tedy ještě může fotky vylepšit třeba počasí nebo podobné aspekty... ale lidi nebo zvířata? To je úplně jiná kategorie, alespoň podle mě. Můžete je vyfotit v klidu nebo při nějaké činnosti, můžete zachytit jejich emoce... to mě na tom baví. Přijde jiné období, k focení se třeba zase dostanu méně, nebo nebudu mít tolik inspirace co teď, ale zas se k tomu vrátím. Zatím jsem se k tomu vždycky vrátila. Je to pecka. Držte palce.

blood in movies

Veliké množství moderních filmů obsahuje krev, násilí, smrt. Jdete-li do kina na film definovaný jako akční, dobrodružný, drama... znamená to, že se jdete podívat na bolest. Neříkám, že to je špatně, jen se tady nad tím chci trochu více zamyslet.

V posledních pár týdnech jsem viděla spoustu dobrých filmů: Hanební Pancharti, Kick-Ass, Wanted, Death Race, Equilibrium...atd. Všechny tyto filmy, ať se mi líbily, jak chtěly, mě donutily zamyslet se nad touto otázkou.

Mnohé z nich by totiž nebýt násilí a bolesti těžko byly tím, čím jsou teď. Na tom se snad můžeme shodnout. Kdo by se ale pořád chtěl koukat jen na mírumilovné (nebo až vzdělávací) filmy plné lásky, klidu, a kdo ví čeho ještě? Každý z nás chce občas nějaký ten adrenalin, to bez debat. Ani já bych dlouho nevydržela na pohádkách a hlubokomyslných filmech o mezilidských vztazích.

Spíš se ale ptám: Kde je hranice? Dnes se ve filmu přístupném od 15ti let - na který se pochopitelně dívají i děti mladší - dějí věci, které by naši předci (a teď nemyslím prababičky :D) neskousli ani v nejhorších hororo-thrillerech. Všechno je plastické, reálné, uvěřitelné. Akční filmy bez krve neexistují, a pokud ano, jsou spíše komediemi. Řekneme si: Je to jen film, proč to řešit. Díváme se, jak lidé trpí a umírají, a protože víme, že jde o film, ani nemrkneme. Ti citlivější z nás možná prohlásí "nechtěl bych".

Může to znít naivně, ale podle mého názoru by se násilí, bolest a smrt neměly brát jako samozřejmost, film nefilm. Někde musí být hranice, za kterou by se míra násilí dostat neměla, nejde-li opravdu o nějaký megakrváko-thriller. Občas, když to tvůrci filmu s akčností přeženou, ani my citlivky to tak už nebereme. Řekneme si: jo, tak tenhle film je tady kvůli efektům (viz Kick-Ass, 2012), protože tohle není a nemůže být myšleno vážně.

V úterý jsem byla na Robinu Hoodovi. Krve tam nebylo víc, než kdekoli jinde. Spíš bych se dokonce odvážila říct, že v porovnání opět třeba s Kick-Ass, Wanted nebo Equilibriem je tam všeho všeho tohoto zabíjení a rozřezávání a střílení lidí méně, a rozhodně je to více na místě. Ať už "bohužel" nebo "bohudík" (já jsem osobně pro ten "bohudík"), ve výsledku to na mnohé z nás působí tak realisticky, že při každé další kapce krve zadržujeme dech.

Uvědomujete si tolik, co já, kolik je kolem nás násilí? Nejen filmy, ale i obyčejné reklamy, plakáty, hudba, hry (ve kterých si můžeme dokonce vyzkoušet zabíjení osobně, jaká čest), zprávy ze zahraničí a milion dalších prostředků, médií, skrz která se k nám tohle všechno dostává. Občas mám pocit, že je toho až příliš - a čím dál víc -, a bojím se, co bude za pár let. 

Jak jsem říkala na začátku: Krev ve filmech mi do určité míry nevadí. Kromě adrenalinu ale vždycky u filmu hledám i hlubší myšlenku, bez ohledu na to, jak moc si u něj chci odpočinout nebo se odreagovat.
Taky si říkám, podle toho, jaká je míra násilí ve filmech dnes, na co budou koukat naše děti? Na pomalé uřezávání hlavy skleněným střepem a vydlabávání mozku lžičkou? 
Myslím, že teď mě zas čeká období trochu jiných, klidnějších filmů. Ikdyž tedy třeba Robina Hooda, ve kterém je to vážně všecko na místě, si dám znovu ráda =)

výroky slavných po (x+1)-té

Tentokrát už asi nemusím nic dodávat, pravidelným čtenářům je jisté, o co jde, a těm náhodně zbloudilým to hned dojde taky. Vím, že to není zrovna originální téma článku, a že to mnohé z vás musí nudit, za to se pochopitelně omlouvám, ale uznejte, že vy, kdo jste byli přítomni při vyřčení těchto skvostů, jste rádi za připomenutí. Pro dnešek můžu ale i vás ostatní čtenáře ujistit, že od teď se pokusím být originálnější a psát vám zajímavější články. Ono tedy jde o to, že takhle na jaře je život běžného znuděného středoškoláka poněkud stereotypní a máloco stojí za zmínku... ale ke konci školního roku a pak o prázdninách bude jistě víc než dost námětů, o čem vám psát, tak se těšte =) a teď už k věci:

....................................................

Nejspíš jste slyšeli, že brom se přidával vojákům do čaje, aby nebyli jaksi sexuálně bujní... to ale víme, že je blbost, protože brom je žíravý a leptavý mimo jiné, to by jim moc nepomohlo těm vojákům.

(Franc - chemie)

....................................................

o fyzice

Buchalová: Mám dostatečné množství pevné látky v uzavřené nádobě, postupně zvýším tlak, a musim počkat, až mě ta pevná látka...

Honza: ... až tě dohoní!

....................................................

To chci říct, prosimvás, abych tady nekecal kolem ňáký pšenice...

(Goll - dějepis)

....................................................

No tyvole ty z toho máš prdel zas akorát...

(Tichá - zvaná Radka - francouzština)

....................................................

Karel IV. není Karel IV. po Karlu IV., po Karlu IV. je jenom Karel, Karel IV. je uplně náhodou, protože pak byl císař.

(Goll)

....................................................

Ludvík Bavorský se ňáko špatně kouknul, trefila ho větévka, a chlapec nám na lovu zahynul.

(Goll)

....................................................

Franc: Pyrit krystalizuje v jaké soustavě, Erharte?

Jirka: Hmmmmm.....

Franc: ...krychlové, jak jste chtěl dozajista říci.

....................................................

Markéta Pyskatá osočovala Jana Jindřicha z neplodnosti, z čehož vykřesala až rozvod... ale to celý byla habaďůra, on totiž posléze měl asi 7 dětí... takže asi nebyla chyběnka uplně na jeho straně.

(Goll)

....................................................

...takže k reakcím síry... síra reaguje s vodíkem, reakce je bez širšího významu... taky dobře reaguje s kovy... mimochodem budete někdo maturovat z biologie? Jo? Co se to tam venku vozejvá za ptáka furt?

(Franc)

....................................................

Franc: Co mi řeknete o amoniaku, Havelko?

Víťa: ...silně zapáchá...

Franc: Havelko, až budete jednou někde vytírat kanály, tak si vzpomenete, jak vám kdysi amoniak libě voněl!

....................................................

Tak, a je po srandě. Jan nám umírá.

(Goll)

....................................................

Když nevíte, kdo jste, odkud přicházíte a kam směřujete, zeptejte se linuxu. Jak vidíte, mně to tu říká, že jsem platan.

(Mudrák - inf. seminář)

....................................................

No vona je to dost blbost v první řadě lízt do boje bez vočí... byl to holt šílenec.

(Goll)

....................................................

Kluci, prosííím, přestaňte házet ty křídy, Mirku sedni si už konečně na prdel... notak, prosím, můžete se aspoň tvářit, že vás to zajímá? KLUCI SAKRA UŽ SKLAPNĚTE!!!

(Radka)

....................................................

Tak tímto bychom skončili obecnou charakteristiku šesté hlavní skupiny. Tu budou všichni perfektně umět, jo, i ty co jdou na faráře.

(Franc)

....................................................

Přátelé, já to chápu, že ste fixovaný na žvanec, ale ňáký duchovno trochu...

(Goll)

....................................................

při hodině matiky

Vaňková: Tak, Kubo, co s touto rovnicí provedeme?

Kuba: No já bych si převed tu šestku na druhou stranu...

Vaňková: PŘEVÁDĚT-MŮŽEME-JEDINĚ-ZVIŘÁTKO-NA-PROVÁZKU-PŘES-ULICI!!!!

....................................................

Teď se hrabem přímo ve střevech toho počítače, tak bysme si měli dávat sakra majzla.

(Mudrák)

....................................................

No a pak, prosimvás, pan král vymyslel uplnou debilovinu, že tomu ani Evropa neuvěřila.

(Goll)

....................................................

...mimochodem víte, že je nesmysl říkat suché wc?

(Mudrák)

....................................................

Karel IV. se vydal na triumfální jízdu říší, a tam byl prosimvás šutérek ourazu.

(Goll)

....................................................

Lidé tvrdí, že sirovodík páchne po zkažených vejcích. Opak je pravdou. V těch vejcích se nám rozkládají bílkoviny a sirovodík vzniká... tudíž zkažená vejce páchnou po sirovodíku.

(Franc)

....................................................

Toť vše. Příště už snad z jiného soudku. Tímto zdravím své spolužáky a pedagogy :)) ahooj!