Přiměřeně

Jak asi víte, minulý týden jsem dělala talentové přijímací zkoušky na VŠUP a nikoho nepřekvapilo, že mě vyhodili hned v prvním kole. Asi mají pravdu, moje talenty nedosahují žádných oslňujících výšin. Když už jsem se ale dělala s portfoliem a fotografiemi, není důvod, abych se tu s vámi o ně nepodělila. Dělala jsem jednu sérii fotografií, o které vám napíšu třeba jindy (a ze které mám vyloženě radost) a také jsem musela udělat "fotografickou knížku", což se zdálo jako nadlidský úkol. Minimálně když den před přijímačkami nemáte ještě ani fotku (ani nápad, myšlenku nebo cokoli!) a ještě k tomu je neděle, takže jen dostat se od nás do města potenciální fotky vytisknout je samo o sobě téměř nemožné. A přesto se mi to nakonec povedlo.

Po dvou hodinách běhání po domě a focení všeho možného mě konečně napadlo, co bych mohla udělat, a to jsem taky udělala. Žádnou velkou myšlenku to sice nemá... ale prostě jsem fotila hromádky různých "sypkých" potravin na tmavém podkladu (moje kreslící desky). U nás doma je docela limitované osvětlení - většina místností je tmavých a žádná pořádná světla nemám. Proto jsem fotila v kuchyni pod oknem. Ačkoliv jsem neměnila nastavení fotoaparátu, s tím, jak se venku měnila oblačnost, je každá fotka jinak světlá/tmavá - to je dobře vidět dole na obrázku, kam jsem je dala všechny. Když ale otáčíte jednotlivé stránky knížky, nejspíš si toho nevšimnete.

Do města jsem jela fotky tisknout dvakrát (vadná fleška), takže celá akce tisknutí fotek vyšla na 4 hodiny. A to nejhorší mělo teprve přijít. Jak udělat vazbu knihy, když není čas, tvrdé desky na přebal, vlastně jsme doma neměli ani pořádné lepidlo... Tentokrát mě zachránil Tadeáš, který díky bohu byl u Máji na návštěvě a jako jediný z nás už knihu dělal. Vymysleli společně s mým Pétěm, jak vazbu udělat, a to také uskutečnili. A světe div se, vypadá to naprosto skvěle! Jediná dobrá věc byla, že jsem doma měla alespoň pořádnou zásobu černých čtvrtek, které tvoří celou knihu.

Já jsem jen seděla, obdivovala a starala se, aby včas dorazila pizza.

Ačkoliv mě na VŠUP nechtějí, nijak mě to neodrazuje. Pravda, bojím se budoucnosti a toho, na jaké škole skončím (špatný výběr škol je pro mě velmi charakteristický). Ale fotit nepřestanu, naopak. Příště vám napíšu o ostatních fotkách - těch "lepších" - co jsem na přijímačky nesla. Teď vidím, že když se chce, tak to jde. A to se mi líbí. Bude teď možná málo času, ale já chci fotit dál =) Vlastně nic jiného neumím, tak se musím zdokonalit alespoň v tomto, že =)

Další Weeky

Už je to zase nějakou dobu, co jsem vám naposledy psala o projektu Week of Life a o tom, čím ze svého života jsem tam přispěla. Ta chvíle nastala teď.

První týden ze začátku prosince a tedy i adventu je ještě poněkud tuctový a školně naladěný. Přesto ale doufám, že věrohodně vystihuje můj život, a tedy že se vám bude líbit =) Najdete ho tady.

Druhý týden je naopak poněkud neobvyklý. Je z období konce školy a začátku vánočních prázdnin. Neobvyklý je hlavně tím, že jsem se po hodně dlouhé době rozhodla pustit do týdne zrcadlovkou. Od října, kdy jsem dostala malý kompakt čistě na weeky, jsem zrcadlovkou žádný týden nenafotila. Fakt moc mě to bavilo, protože po tom, co cvakáte a doufáte, že se ta malá krabička umoudří, je zrcadlovka v ruce jako poklad. Všecko si nastavit podle svého, to je skvělý pocit.

A ještě jednou věcí je tento týden výjimečný. Dostal mě do novin! Sice jen do Libereckého Deníku, ale i tak... nejvtipnější na tom je, že nebýt Káji, ani bych si toho nevšimla. Najednou mi přišla SMSka "jaktože ses nepochlubila, že jsi v novinách?" :D Já nechápala a až další den jsem se dozvěděla, že sedm fotek z tohoto týdne, z každého dne jedna, zabírá téměř celou stránku novin! Mohli mi dát vědět, ale což. Takže tenhle week si můžete prohlédnout tady.

A poslední týden je vánoční. Není v něm zase tolik barevně vytříbených a esteticky dechberoucích fotek, je to spíše týden dokumentující setkání s příbuznými a podobné zážitky spojené s vánočními prázdninami. Snad se vám bude líbit :) Je tedy také zrcadlovkový a na nějakou dobu možná poslední takový, tak si to užijte :) Tady.
PS: Omlouvám se, že ačkoliv je poslední týden z Vánoc, publikuji ho teprve teď. Došlo totiž k jakési chybě - těžko říct jestli na mé straně či na straně WoL - a přibližně dva týdny mi nešlo nahrávat fotky. Koukala jsem tedy na rozpracovaný týden na stránkách projektu a jeho dokončení v počítači a nemohla jsem s tím nic dělat. Už je vše ale v pořádku a od teď zase budu snad přispívat pravidelněji :)

Silvestr video

Jak asi víte, na Silvestra jsme s miláčíkem byli v Praze u Fioly doma, bylo nás tam myslim tak devět nebo deset a bylo to moc fajn, hráli jsme na Kinectu a taky aktivity a podobný věci a vůbec to byla prča. No ale co vám chci dneska říkat, je, že jsme asi v úterý nebo kdy s miláčíkem sedli a on sestříhal záběry z oné noci, zatímco já jsem koukala, jak mu to hezky jde :D My tam zas tolik nejsme, když jsme většinou natáčeli my, ale párkrát taky :) tak užívejte :D

Maturitní ples

Po spoustě let trápení a čekání konečně nadešel i můj maturitní ročník a s ním spojený maturitní ples. Nesčetně příprav a dohadů o tom, jak co bude probíhat, bylo najednou za námi a my už jen se zatajeným dechem čekali, jak to jen všechno dopadne. Samozřejmě, zdaleka ne vše šlo podle plánu, hlavně co se šerpování týče, ale komu to vadí? Máme šerpy, každý dostal nějakou tou mincí do hlavy (já dokonce do výstřihu), a to, že nám málem nedovolili ošerpovat třídní, že nástup na šerpování se prostě nepovedl a že písničky, které při šerpování měly hrát (předmět největšího počtu vnitrotřídních hádek) nakonec prostě nebyly, to nikoho teď už netrápí. 

Skvělý taneček na zahájení plesu se nám povedl, stejně jako klukům jejich půlnoční překvapení, a myslím, že jsme byli výborní, že jsme si to jak my, tak ostatní užili a že na to budeme rádi vzpomínat.

Já bych ještě ráda poděkovala všem, co se na mě přijeli podívat - někteří i z dálky - a chci se omluvit, že jsem si nezatančila se všemi, kterým jsem to slíbila, že jsme hned po půlnoci odjeli a tak vůbec. Opravdu mi nebylo dobře, tak mi to prosím odpusťte, určitě vám to někdy vynahradím a doufám, že jste se i tak dobře bavili =)

PS: Co se fotek týče, jsou na fcb, ale mám jich mnohem víc. Fotil miláček, takže jsou dobrý =) Ty nejlepší už jsme zveřejnili, ale pokud někdo chce vidět všechny a opravdu na tom trvá, dejte mi vědět a koncem týdne je hodím na rajče. Teď nemůžu, nejsem doma =)

Filmové sestřihy

Nevím, jestli to sledujete, nebo jestli vůbec víte, že něco takového každoročně vzniká. Proto vám to asi přiblížím tak nějak obecně. Jde o to, že jistý člověk sestříhá filmy vzniklé za daný rok do několikaminutového videa. Takových sestřihů je vždycky na přelomu roku plný internet a pokud chcete vidět něco pořádného, musíte vědět, co hledáte. A proč byste na něco takového měli vůbec chtít koukat? Zaprvé je zábava určovat, které záběry jsou z filmů, co znáte, a které jsou pro vás cizí, a zadruhé si tvůrci těchto sestřihů s těmito velmi vyhrávají a dávají si záležet. Musím přiznat, že to obdivuji.

Řekla bych, že pro mě/nás jsou tu asi tak tři hlavní tituly, které stojí za to vidět. Někdy jsou lepší, někdy horší. Jmenují se Cinema, Filmography a Cinescape. 

První filmové sestřihy, ke kterým sahá moje paměť, jsou z roku 2009. Tehdy vévodila Cinema. Rok 2010 byl tak trochu vyrovnaný. Cinema byla pochopitelně výborná, ale shodli jsme se, že nám tam trochu nesedí ten pomalý konec, nebo alespoň výběr písničky. I Cinescape se tento rok moc povedl. Hlavně začátek, tma a mluvení. Co ale rozhodně stojí za obrovskou pochvalu a co mi dokonale přirostlo k srdci, je Filmography 2010. Má své lepší i horší momenty, ale celkově podle mě převyšuje ostatní sestřihy hlavně díky skvěle namíchaným dialogům, nebo spíš kratším průpovídkám z jednotlivých filmů. Prostě to miluju.

A co přinesl rok 2011? Trochu smutku v podobě Cinescape, který upustil od jediného, co jej dělalo originálním a výjimečným, a to od celého sestřihu v rámci jedné písničky. Jediné, co můžu vyzdvihnout, je celkem dobrý akční konec. Dále trochu zklamání v podobě mé srdcovky Filmography, ve které sice nechybí výborné dialogy ani kvalitní momenty, celkově ale zapadá a to, co mě na tomto sestřihu v loňském roce nadchlo, tu letos jaksi chybí. Jediný, kdo nezklamal, je opět Cinema. Na tu se rozhodně podívejte. Kolik filmů poznáte? =)