Notre école...

Naše škola je jak z vnějšího pohledu, tak z charakteru výuky definovatelná jako velmi stará. Na první okouknutí by si mohl každý říci, že je to jakýsi prapodivný panelák s jasnými komunistickými rysy, po bližším prohlédnutí by řekl totéž, jen by dodal: "velmi chatrný a rychle se rozkládající". Tato velmi chatrná a rychle se rozkládající schránka našeho narůstajícího vzdělání je na tom doopravdy převelice bledě. Mnozí studenti se domnívají, že je to všem jedno, školník se na zimu stěhuje do kotelny a ředitelka nosí troje ponožky a všichni se tak nějak tváří, jako by se to snad dalo vydržet. Když ne nikdo jiný, musím to být já, kdo vás, přípdné zastánce tohoto názotu, vyvede z omylu. Ředitelka, stejně jako každým dnem někdo další, byla mezi prvními, kdo přišel s nápadem zbourat celou školní budovu a postavit novou, zateplenou, s moderními učebnami a hlavně větší (uznejme, že se v té naší boudě trochu tísníme, vezmeme-li v úvahu, že je nás přes šest set). Objevilo se ale hned několik problémů. Kde proboha vzít peníze na novou školu? Kde ji postavit, aby se studenti mohli do poslední chvíle uchýlit do stínu a interiéru školy staré? ...a mnohé další.

Výuka na naší škole je obstojná, stačí vzít v úvahu, které slavné osobnosti jsou našimi absolventy, nebo třeba kolik našich maturantů se každým rokem dostává na prestižní vysoké školy... Nesmíme však opomenout kritický pohled. Pořád se ještě píše křídami, kde to jsme proboha? Prach z kříd škodí našemu zdraví. Ve většině učeben chybí počítač, připojení k internetu a smartboard, který se osvědčil jako pro výuku velice vhodný. Jediné učebny, které tato vymoženost již zasáhla jsou učebna dějěpisu, zeměpisu, učebna c1, a to je vše. HRŮZA. Vím, co by mi na to mohli říci případní rýpalové: ostatní liberecké školy jsou na tom stejně, některé hůře. Copak jsme ale škola, která se chce srovnávat s ostatními libereckými školami? Chceme se za ně krýt? Používat je jako argument proti těm, kdo by mohli (právem) říct, že se u nás učí správné věci nesprávnými metodami? To snad chceme?

V čem máme alespoň trochu náskok jsou karty na vstup, karty na oběd apod., ale ani to zase není tak slavné. Na škole Husova stále ještě používají místo karty na jídlo barevné lístečky, na vstup mají ale kartu, a ne tu hloupou, kterou máme my, oni používají městskou a za chvíli ji budou používat i na jídlo, takže my taháme tři zbytečný karty, přestože můžem mít jen jednu. To bych ale nepovažovala za hlavní problém.

Když vám fouká do třídy dírami ve zdi a radši se nedotákáte oken aby se nerozsypala, sotva si postěžujete na to, že vám něco zabírá místo v peněžence...

No nic, přesto všechno zastávám názor, že naše škola je jedna z nejlepších na liberecku i v republice, nejlepší střední (nepočítám soukromé, ty neznám), a úroveň vzdělání (jak mého, tak mých spolužáků a spolustudentů) je velmi vysoká (samozřejmě s trochou snahy). Mám 5 sourozenců. Vidím ten náskok.