Tento článek bych s dovolením začala trochou teorie:
Takže díkuvzdání se začalo slavit v Americe z toho důvodu, že když sem přijeli evropani, hodně jich umřelo, nikdo tu nebyl a oni museli začít stavět domy, města, udělat nějaký pole a začít pěstovat obilí a kukuřici, a ze všeho nejdřív se museli uzdravit (což se jim pozoruhodně nedařilo) a taky něco jíst. No pak byla zima, zase jich hromada umřela a tak... No a pak jim ale pomohli indiáni, jako s pěstovánim kukuřice a tak... a proto se teda slaví díkuvzdání, jakože děkujou za pomoc a tak něco... Nevim nic moc kde se vzali ty symbolický jídla, snad jen kromě krocana, a ten to byl prostě proto, že jich v tý době tady běhalo uplně mega, tak byli snadný k získání. Jinak teda slaví se to vždycky čtvrtej čtvrtek v listopadu, a pak nastává černej pátek, ale o tom až za chvíli.
Takže díkuvzdání se začalo slavit v Americe z toho důvodu, že když sem přijeli evropani, hodně jich umřelo, nikdo tu nebyl a oni museli začít stavět domy, města, udělat nějaký pole a začít pěstovat obilí a kukuřici, a ze všeho nejdřív se museli uzdravit (což se jim pozoruhodně nedařilo) a taky něco jíst. No pak byla zima, zase jich hromada umřela a tak... No a pak jim ale pomohli indiáni, jako s pěstovánim kukuřice a tak... a proto se teda slaví díkuvzdání, jakože děkujou za pomoc a tak něco... Nevim nic moc kde se vzali ty symbolický jídla, snad jen kromě krocana, a ten to byl prostě proto, že jich v tý době tady běhalo uplně mega, tak byli snadný k získání. Jinak teda slaví se to vždycky čtvrtej čtvrtek v listopadu, a pak nastává černej pátek, ale o tom až za chvíli.
To jen tak na úvod. My jsme se rozhodli ulejt se ve středu ze školy (protože volno začíná bohužel až ve čtvrtek) a odjet brzo ráno někam hodně hodně daleko. My znamená všichni kromě Joela. Možná si říkáte "ta se má, nemusela ve středu do školy...", ale já se zase tak moc neradovala. A kdo by se taky radoval s vědomím, že ho čeká vstávání v 5 ráno a 7 hodin strávených v autě... ale nebylo na výběr. Tak jsme se sbalili a jelo se. Z cesty si toho moc nepamatuju, ještě aby. Spala jsem jak zabitá :D. Asitak v polovině cesty jsme zastavili a dali si snídani. Mě nebylo moc dobře, sem poněkud... hmm... nastydlá, dá se říct, takže plnej nos, mluvit nemůžu, hlava bolí a i teplotu sem trochu měla, a samozřejmě já blbka sem nechala veškerou meducínu v Pittsburghu. Takže snídaně nebyla, s radostí sem si ale pochutnala na horký čokoládě. Pak jsme ještě nakoukly do knihkupectví, nasedly do auta a jely dál. Do našeho cíle sme úspěšně dorazily kolem 1 odpoledne. Teda abych to upřesnila, naším cílem byl dům johnstonovic prababičky. Teda to vám povim tenhle story, to je fakt dobrý:
Jí, jakože tý prababičce, je 92 let. Chodí, mluví, vaří, dělá všecko možný, a až na to že moc dobře nevidí a neslyší je zdravá jako řípa. Nevim kolik let zpátky jí umřel manžel, ale každopádně před 2 rokama se znova zamilovala lol, tak tam žije zvesela se strejcem Joem a oběma jim je 92, a sou naprosto v pohodě.
No a to by bylo. Předem uporzorňuju, že za těch pár dní sem potkala asi milion lidí nad devadesát co si žijou v pohodě sami... anyway. Tak sme se jim tam nakýblovali, dali si jídlo, pokecali, a večer tam nechali Rachel a odjeli do hotelu. Ještě předtim jsme ale zajeli navštívit tetu Rosie, který je 96 a háčkuje bez brejlí, nikdy nechodila do školy a krásně maluje. To jen tak mimochodem. A pak jsme teda byly v tom hotelu, přespaly, a ráno zase odjely zpátky k grandmi. Příprava na thanksgiving dinner se nás moc netýkala, jediný co nám dali udělat byl složit ubrousky, a protože to byla celkem zábava, nechali to 
mě a nikdo jinej nic nedělal. Pak už sme se jen převlíkli do "slušnýho oblečení" lol, přišlo dalších kdovíkolik lidí a kolem půl třetí sme se pustili do jídla. No teda krocan chutná jako hodně suchý kuře. To je tak všechno co vám k tomu můžu říct. asitak kolem sedmý sme se konečně rozešli, a pak sme plánovali program na černej pátek. To byl, to vám povim, hodně hodně dlouhej den. To bylo nejspíš tim, že sme vstávali ve 4 ráno... kvůli "black friday shoping". Je totiž už tradicí, že v pátek po thanksgivingu sou všude megaslevy, akce apod.. a všechno to začíná tak kolem 4 nebo 5 ráno. A takovou zkušenost sem si nemohla nechat ujít. To víte, nacpaný obchody američanama, fronty až ven z obchoďáku, to je zážitek. Rachel si nic nekoupila, protože se večer předtim pohádala s Alicí a ta řekla, že jí nedá peníze... teda nakonec se usmířily v posledním obchodě, kde si koupila lak na nehty a ponožky. Supr. Hannah si koupila mikinu hned v prvním obchodu, to jí stačilo a pak začala kňourat že je unavená, bolej jí nohy a kdy už pudem. Já si koupila 3 trička. Chtěla sem ještě nějaký DVD, ale nemohla sem se rozhodnout jaký, tak sem si nekoupila žádný. Stejně můžu skoro všechno sledovat na http://www.watch-movies.net/. A pak sme jely pro grandmi a vzaly ji na snídani do restaurace. Zbytek dne vám popíšu jen ve zkratce, protože to by bylo trochu nekonečný. Takže pak přišla na řadu návštěva tety Lucy, to sme málem umřely nudou, pak grandmi chtěla do banky a do "dolar store", kde ale byly takový fronty že se na to vykašlala. Další přišel na řadu walmart, kde se pokusila sehnat boty, neúspěšně. Pak sme jeli navštívit starý jeptišky, což sou snad nejmilejší babičky na světě, dali sme si s nima oběd (to byly asi 2 odpoledne), poseděly pokecaly... No pak následoval další pokus o získání bot pro grandmi, tentokrát v K-martu, kde teda úspěšná byla, a dokonce dostala 2 za cenu 1 lol lol... no potom už sme fakt spaly, tak sme jeli zpátky, schruply si, jen Hannah a Alice jely někam do dalšího obchodu, protože Hannah jede v lednu nebo kdy do Washingtonu, když udělaj Obamu prezidentem... tak potřebuje novou sukni. A Alice pak jela ještě někam jinam, kdo ví. No pak byla zase další večeře a spaní v hotelu. V sobotu sme plánovaly odjet, což se nám povedlo kolem 1 odpoledne. Dalších 7 hodin cesty.
mě a nikdo jinej nic nedělal. Pak už sme se jen převlíkli do "slušnýho oblečení" lol, přišlo dalších kdovíkolik lidí a kolem půl třetí sme se pustili do jídla. No teda krocan chutná jako hodně suchý kuře. To je tak všechno co vám k tomu můžu říct. asitak kolem sedmý sme se konečně rozešli, a pak sme plánovali program na černej pátek. To byl, to vám povim, hodně hodně dlouhej den. To bylo nejspíš tim, že sme vstávali ve 4 ráno... kvůli "black friday shoping". Je totiž už tradicí, že v pátek po thanksgivingu sou všude megaslevy, akce apod.. a všechno to začíná tak kolem 4 nebo 5 ráno. A takovou zkušenost sem si nemohla nechat ujít. To víte, nacpaný obchody američanama, fronty až ven z obchoďáku, to je zážitek. Rachel si nic nekoupila, protože se večer předtim pohádala s Alicí a ta řekla, že jí nedá peníze... teda nakonec se usmířily v posledním obchodě, kde si koupila lak na nehty a ponožky. Supr. Hannah si koupila mikinu hned v prvním obchodu, to jí stačilo a pak začala kňourat že je unavená, bolej jí nohy a kdy už pudem. Já si koupila 3 trička. Chtěla sem ještě nějaký DVD, ale nemohla sem se rozhodnout jaký, tak sem si nekoupila žádný. Stejně můžu skoro všechno sledovat na http://www.watch-movies.net/. A pak sme jely pro grandmi a vzaly ji na snídani do restaurace. Zbytek dne vám popíšu jen ve zkratce, protože to by bylo trochu nekonečný. Takže pak přišla na řadu návštěva tety Lucy, to sme málem umřely nudou, pak grandmi chtěla do banky a do "dolar store", kde ale byly takový fronty že se na to vykašlala. Další přišel na řadu walmart, kde se pokusila sehnat boty, neúspěšně. Pak sme jeli navštívit starý jeptišky, což sou snad nejmilejší babičky na světě, dali sme si s nima oběd (to byly asi 2 odpoledne), poseděly pokecaly... No pak následoval další pokus o získání bot pro grandmi, tentokrát v K-martu, kde teda úspěšná byla, a dokonce dostala 2 za cenu 1 lol lol... no potom už sme fakt spaly, tak sme jeli zpátky, schruply si, jen Hannah a Alice jely někam do dalšího obchodu, protože Hannah jede v lednu nebo kdy do Washingtonu, když udělaj Obamu prezidentem... tak potřebuje novou sukni. A Alice pak jela ještě někam jinam, kdo ví. No pak byla zase další večeře a spaní v hotelu. V sobotu sme plánovaly odjet, což se nám povedlo kolem 1 odpoledne. Dalších 7 hodin cesty. Výsledek: celkem pohodový volno, jen sem furt nemocná a unavená. Taky sme si vyjasnili několik věcí... a dneska by měla přijít Peg, protože možná (pravděpodobnost tak 70% nožná víc) budu měnit hostfamily. Tak vám pak dám vědět jak to dopadlo, nebojte.
PS: mám vás moc ráda. Ondro všechno nejlepší k svátku, stejně tak Ondrášku ty můj malej šmudlo. Blanko taky všechno nejlepší. Báro taky všechno nejlepší. Alice všechno nejlepší k narozeninám, ale ty tomu asi stejně nerozumíš co... a to je asi všechno. Mějte se kráásně a písněte lidičky moje... papaa :o)
